close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kubismus

28. srpna 2007 v 15:55 | Slacker
Tenhle smer me nejak nebral kdyz sme se o nem ucili ve skole,ale pak sme se tridou sli do veletrziho palce a pruvodkyne nam povidala o nakych tech obrazech a pak se ptala co tam vidime...nikdo nic jen jedina ja sem byla akcni a videla co tam je od ty doby me to tak trochu zajima,ale rozhodne nemam na to si zkusit rozklad jakyhokoliv predmetu Image Hosted by ImageShack.us
Název malířského směru který založili P. Picasso a C. Braque kolem 1910 V Paříži, pochází od přezdívky, jíž kritik Louis Vauxcelles užil k odsouzení nových obrazů Braqueových; 1908 recenzi první Braqueovy výstavy v Kahnweilerově galerii poprvé použi1 slova "kubus" a následujícího roku hovořil opět v souvislosti s Braquem o "kubistických bizarnostech". Malíři záhy přijali jak tomu v moderním umění bývá - přezdívku jako programové heslo. Kubismus ve vlastním slova smyslu dělíme na dvě období: analytický kubismus (1910-12) a syntetický kubismus (1913-14); někdy se do kubismu zahrnuje i předcházející přípravné období, kdy Picasso s Braquem tvořili pod vlivem P. Cézanna a černošského sochařství (tzv. negerské období 1907-10). Důležité podněty pro vznik nového způsobu zobrazovaní přineslo "objevení" negerské skulptury kolem 1905 V Paříži uměleckou avantgardou (M. Vlaminck, A. Derain, H. Matisse) a souborná výstava Cézannova díla v Podzimním salónu 1907. Na jaře 1907 maluje Picasso slavný obraz Avignonské slečny, v jehož pravé části provádí po příkladu negerské skulptury deformaci tvaru a jeho redukci na rudimentální geometrické prvky. Téhož roku se setkávají Picasso s Braquem, aby v příštích letech spolupracovali při vyřešení stejných výtvarných problémů, k nimž oba zároveň dospěli nezávisle na sobě. Jejich oporou byl D. H. Kahnweiler, jenž na podzim 1907 otevřel svou galerii v Rue Vignon. Střediskem příští kubistické skupiny se stane pověstný Bateau-Lavoir, dům č. 13 v Rue Ravignan na Montmartru, kde žili od 1908 Picasso, J. Gris a M. Jacob v poměrech více než skromných a kam za nimi často docházeli jejich přátelé Apollinaire, A. Salmon, M. Raynal a G. a L. Steinovi. Analytický kubismus předcházejí krajiny, jež Picasso maloval v Rue des Bois (1908) a v Horta de Ebro (1909) a Braque v L'Estaque a v la Roche-Guyon (1909), zjednodušující předměty na elementární geometrické tvary, vylučující prostor, perspektivu lineární a vzdušnou a omezující kolorit na několik tónů hnědi a šedi.

1910 vzniká analytický kubismus; místo redukce tvaru na základní geometrické prvky nebo jeho deformace dochází k rozbití, rozložení předmětu na jeho části tím, že tyto části nazírané po sobě a z různých pohledů jsou na obraze zobrazeny najednou a vedle sebe v ploše. Mění se námět: krajiny nahradila zátiší s lahvemi, sklenicemi a ovocem, s kytarou nebo houslemi; kolorit zůstává stále potlačen, aby nerušil jediný cíl malířů, převést plastický volumen v dvojrozměrnou plochu obrazu. Od 1922 vnášejí do obrazu nové napětí mezi realitou a uměleckou fikcí předměty ze skutečnosti, vlepované části novin, látek, skla apod. V létě 1913 se na vytvoření syntetického kubismu podílel vedle Picassa a Braqua intenzivně i J. Gris; proti analytickému kubismu nejde o rozklad předmětu, ale jeho znovuvystavění z jednoduchých výtvarných prvků, linií, ploch a také barev. Předmět se stává zase souvislým znakem, ale neiluzivním; nejde o napodobování viděného, ale vytváření věci podle vlastních zákonů obrazové skladby; malířské výtvarné prvky přestaly záviset na vnějším světle a získaly autonomii. Malířství dospělo k bodu, kde přestává vázanost na svět jevů a tvůrčí imaginaci se otvírá volný prostor; V tomto bodě se kubismus dotkl hranice abstraktního umění, kterou však jeho zakladatelé, Picasso a Braque, nikdy nepřekročili. Zato mnozí přívrženci kubismu došli záhy k abstrakci (P. Mondrian, Section d'or atd.).

"Heroické" období kubismu ukončila první světová válka, i když se s jeho různými modifikacemi setkáváme až do dvacátých let. Kubismus silně působil na mnoho moderních umělců, ať se potom dali na nejrůznější směry; jím teprve byl ukončen vývojový cyklus, vycházející z renesančního iluzivně perspektivního pojetí obrazu, proti němuž vystupovalo moderní malířství od osmdesátých let 19. století. Kromě francouzské skupiny Section d'or ovlivnil kubismus Braqueův a Picassův směrodatně i českou skupinou Osmi. Z kubismu vyšli italští futuristé, z reakce na něj vznikli purismus, klasicismus, nová věčnost a nakonec i směr zdůrazňující psychický obsah umění, surrealismus.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama