Člověk, kterého si každá skupina lidí pamatuje zcela jinak. Jedni si pod jeho jménem představí skvělého rapera, básníka, herce, skladatele, revolucionáře moderní doby a rozeného vůdce. Umělce, který byl po celý svůj život nepochopen. Pro druhé byl synonymem pro nezřízený život, ztělesněnou gangsterskou mentalitu - pohrdání veškerými pravidly systému. Ať tak či onak, za svůj krátký život toho dokázal více, než dokáže kdokoli jiný za celé století. Pro celé generace se stal inspirací, zdrojem, který podává nezkreslené informace prostřednictvím hudby. Těžko říct, jaké bylo jeho poslání? Jeho smrt připomíná tragédii z pera Shakespeara a dovolím si říct, že není dne, kdy by si na něj hip hopový svět nevzpomněl. Není jednoduché propagovat heslo, které se nakonec stane vaším osudem. Tato osobnost nedokázala změnit svět k lepšímu, ale věřila myšlenkám, které by svět změnit dokázaly. Nejen že jim věřila, ale dokonce je razila, což je mnohdy několikanásobně těžší. Vypořádala se se zástupy skalních fanoušků a útoky nepřátel. Více než kdy jindy platí, že dobří umírají mladí, bohužel. Učit se z bolesti eventuelně z neštěstí a dokázat obrátit svou nepřízeň osudu do ctižádosti, to je opravdové vnitřní bohatství. Udržet si svoje zásady i v případě, že mě to bude stát holý život. Stejně tak jako získat ponaučení. V následujících řádcích se podíváme na svět z jiného úhlu pohledu. Z úhlu, který nám přiblíží příběh plný emocí. Nelze posuzovat člověka podle jeho činů, ale za celý jeho život, od začátku do konce.
Tupac se narodil 16. června roku 1971 v Brooklynu - New York. Pravým jménem se jmenoval Lesane Parish Crooks, nicméně to mu matka změnila již v útlém věku na Tupac Amaru Shakurzářící had, příjmení pochází z Arabštiny a znamená vděčný bohu. Většinu těhotenství trávila jeho matka Afeni Shakur ve vězení. Už předem lze s troškou nadsázky říci, že právě vězení bylo to, co ´Paca pronásledovalo od narození po celý jeho život. Tak jako matka, tak i biologický otec Mutulu Shakur byl Černým Panterem. Toto hnutí bojovala za rovnoprávnost černochů v "bílé" Americe a dožadovalo se lepších životních podmínek. Se sloganem "Power to the people" si černošské komunity pomalu ale jistě vydobývaly svoje místo na slunci. V tomto směru byli oba rodiče velice aktivní, což se pochopitelně nelíbilo úřadům, snad i proto bylo Tupacovo útlé dětství velice problematické a problémy s policií byly na denním pořádku. podle inckého revolucionáře. První dvě jména znamenají v překladu
V sousedství nenazval nikdo malého Tupaca jinak než Černý Princ. Když mu byli dva roky, do rodiny přibyl nový přírůstek v podobě sestry Sekyiwy. Pravý otec byl odsouzen za ozbrojené přepadení na 60. let do vězení. Doba, kdy si odpykával svůj trest ve vězeňském komplexu, byla plná slz. Zrovna slzy a neuvěřitelná chudoba je to, co si Tupac z celého svého dětství pamatuje a co bytostně nesnášel. Kdyby se bohatství odvíjelo od ohleduplnosti k druhým a morálce, byla by celá jeho rodina bezesporu milionáři, naneštěstí tomu tak není, a proto obě dítka vyrůstala v prostředí ghetta plném kriminality. Samotnému Tupacovi chyběl ve výchově mužský vliv, nicméně všechno špatné je pro něco dobré. Díky tomu si vážil a respektoval silné samostatné ženy a bylo úplně jedno, zda-li se jednalo o jeho matku či sestru. I přesto si nedokázal najít přátele a zařadit se do společnosti, zkrátka si najít místo, které by pro něj bylo zázemím. Většinu dětství proseděl před televizní obrazovkou. Těžko říct, jestli zrovna ta v něm vzbudila zájem o kulturu? Za vším stála myšlenka, že pokud si bude moci hrát na to, že má velkou rodinu a že jeho život není tak beznadějný, jeho vyhlídky se ihned zlepší a nebude se cítit tak osamocený. Sledování televizních pořadů mu tedy dalo něco, co mu ve výchově chybělo. Zní to nepředstavitelně, ale fungovalo to. Chvílemi se zdálo, že se matka více stará o lidi než o svoje potomky. Nepřítomnost matky zapříčinila Tupacovo uzavřenost do sebe. Čas trávil psaním básní, čtením knih, dokonce si vedl i památník.
Zlomový rok1984 přivedl poprvé Tupaca na pódium a to hned do Apollo Theatre. První dejme tomu herecká práce nebyla nic velkého, ale rozhodně to byl impuls, který byl potřebný pro další vývoj. Obdiv lidí - to je to, co ´Pac miloval, to, kvůli čemu byl takový jaký byl. O to zajímavější je, že si to uvědomil už okolo 12. až 13. roku svého života. Matka Afeni ztratila práci, prostředí pro výchovu dětí bylo absolutně nevyhovující- Jediným správným řešením se jevilo přestěhování do Baltimoru,Baltimore School of Performing Arts. Volně přeloženo na Baltimorskou školu muzických umění. Berme to jako start šťastných dnů. Studie dějin hudby, herectví a baletu bylo tím, co znamenalo vše. Všeobecná příprava ´Paca bavila a pro někoho bude možná překvapením, že se chtěl stát spíše hercem než uznávaným raperem. Na škole si našel přátele, za všechny jmenujme Johna Cole a Jadu Pinkett. Druhá zmíněná osoba se v průběhu časů stala Tupacovo životní láskou. Té byl schopen obětovat vše, na druhou stranu ho jeho vášeň k ženám přivedla úplně někam jinam, o tom však později. Baltimorská škola byla určena především bohatší menšině, s čímž se Tupac očividně nedokázal smířit. Marně hledal vysvětlení, proč mají jeho vrstevníci z ulice odlišné zkušenosti a zážitky, a proto školu po 3 letech studií opustil. Podle jeho slov nebyl na to být tak jiný připraven. Ani po přestěhování nebyly životní podmínky zrovna dvakrát optimální, rodině hrozilo vystěhování, o vodu a elektřinu byla nouze. Bída byla všudypřítomná, stejně jako strach o vlastní život. První rapové texty začal psát Tupac už v Baltimoru a to přesněji v červnu roku 1986, tehdy ještě pod přezdívkou MC New York. Podmětem pro to byla neopatrná manipulace se zbraní, které se dopustil jeho kamarád a která se mu stala osudným.
Ke vší smůle přišlo v roce 1988 další stěhování a to do Marine City nacházející se ve státě Kalifornie na západním pobřeží. Bohužel se toto město topilo v chudobě ještě víc, než jak tomu bylo v případě předchozího bydliště. Věčné stěhování otevřelo Tupacovi oči a čím dál tím více si začal uvědomovat a vnímat problémy společnosti, třebaže se snažil myslet stále pozitivně. Už v 17 letech byl velice orientovaný na společnost a uvědomoval si problémy v učebních osnovách škol. Místo výuky týkající se rasismu, policejní brutality a sexuální výchovy se žáci dočkali tak akorát tělocviku. Leč stejně jako ostatní jeho přátelé trpěl klasickými neduhy teenagera jeho věku. Co k tomu patří? Například nahánění holek, naleštěná kára a hlasitá hudba, v případě Tupaca se k tomu bohužel přidal ještě nelegální prodej drog.
Již zmíněné stěhování zapříčinilo jeho odloučení od rodiny. S matkou zažíval různý období vztahu, výsledkem bylo poflakování po ulici, kouření marihuany a navazování vztahů s dealery. Přidal se stručně ke špatné partě, avšak i přesto si o sobě rád myslel, že je přátelský, což byla pravda. Toto období pro něj bylo velice těžké, dokonce žil přibližně rok jako bezdomovec. V pasácích a kriminálnících našel mužský vliv, vliv, jenž mu ve výchově chyběl. Lidé ulice nejsou tím pravým vzorem, které lze následovat. Ke všemu nepřidalo ani přátelství jeho matky s mužem, který ji podle jeho slov později zavedl k drogám, přesněji ke kouření cracku. Kvůli nedostatku financí Tupac přestal chodit na školu. Následovaly dva týdny již zmíněného prodeje drog. Touha po splnění snů byla ovšem silnější a ´Pac se rozhodl postavit na svoje vlastní nohy a začít něco dělat se svým životem. V tomto období mu bylo již zcela jasné, že se chce stát slavným raperem, dělat hudbu, která jde od srdce. Už předtím byl členem tří skupin, které byly více či méně neúspěšné. Chtěl dělat to, co uměl - přiblížit se svým lidem. Obrovské odhodlání a naděje ho přiměla pracovat, protože jak známo, bez peněz lze složitě realizovat vytoužené představy.
Běh na dlouhou trať začal v roce 1990, kdy se Tupac přidal k uskupení Digital Underground jako tanečník a později i raper. Jako bezdomovec nepohrdnete žádnou prací. Každým dnem se učil novým věcem a rozkoukával se ve světě showbyznysu. Stejně tak se zvyšovala jeho šance na individuální úspěch. Nicméně už v roce '90 měl za sebou 8 zatčení, na jeho obranu je zapotřebí říct, že většinou za malé přestupky. Amerika se k porušování pravidel staví odlišně a na policejní stanici se můžete ocitnout 1,2... Nejzávaznějším obviněním byla vražda šest let starého chlapce během přestřelky konkurenčních gangů. Na tuto událost se raper odvolává při sestavování kodexu "Thug Life", jenž ještě podrobně rozebereme. Tupacova matka je v tuto dobu stále závislá na cracku, na což reaguje v mnoha svých textech. Odměnou za všechnu snahu a úsilí je rok 1991, kdy s Digital Underground vyjíždí na turné a dostává zaplaceno 750 dolarů za debutovou skladbu Same Song. Se skupinou taktéž natáčí vůbec první album pod názvem EP Release. Tomu všemu předcházela předvedení dovedností Atronovi, který byl stávajícím manažerem Digital Underground a později i zarapování před "velkonosým" raperem Shock G, který stojí za Tupacovo úspěchem. Vše se semlelo poměrně rychle. Turné nebylo nic oslnivého, ale Tupac poznával spoustu nových lidí a měl konečně stálý zdroj peněz. Rodinou se mu staly členové Digital Underground, především Shock G a Money B, se kterými později natočil hitovku I Get Around. Abychom ovšem nepředbíhali. Během turné prodával Atron Tupacovo demo jako sólo album. To se shodou náhod dostalo do rukouDanielle Field, dceři Teda Fielda, multimilionáře zastupujícího společnost Interscope, která posléze vycházející hvězdu kontaktovala.
12. listopadu světlo světa spatřilo vůbec první Tupacovo album "2Pacalypse Now". Pilotní singl Brenda´s Got A Baby (Brenda má dítě). Tato píseň odstartovala celou jeho kariéru jako raketu a z uzavřeného chlapce z ulic Brooklynu se nám stává platinový umělec. Celé album od první do poslední písničky je inspirována Tupacovo zážitky z dětství, navíc se nebojí hlasitě hovořit o ožehavých tématech jako je těhotenství teenagerů (viz. Brenda´s Got A Baby), policejní brutalitě a chudobě. Texty skladeb by se daly chápat jako výpisky z jeho deníku. Velká síla skrytá v ´Pacovo talentu vyžaduje ještě větší zodpovědnost. Podávání pravdivých informací z opravdového světa bylo to, co dokázalo posluchače bez rozdílu barvy pleti zaujmout. Společnost chtěla vidět, co se děje a chtěla to nějak zastavit. Raper se stal uchem, které naslouchalo ulici. Po tom, co se Tupac nebál hlasitě mluvit o nekalých praktikách policie, stal se tomuto orgánu trnem v oku. Důkazem budiž zatknutí policií Oakland za špatné přecházení. V době, kdy měl na MTV premiéru první Tupacův videoklip, on seděl za mřížemi zmlácený dvojicí policejních příslušníků za již zmíněnou banalitu - špatné přecházení. Se slovy "Musíš se naučit, kde je tvoje místo!" byl bezdůvodně zmlácen a posléze zatčen kvůli bránění se při zatýkání. Po tomto útoku, kdy narazil hlavou o beton respektive bylo jeho hlavou o beton mláceno, mu na pravé půlce obličeji zůstaly jizvy. Neznám člověka, který by si nechal něco podobného líbit, Tupac zažaloval policejní oddělení o deset milionů dolarů. Média se k celému případu stavěly odmítavě. Zažít něco podobného ve dvaceti letech není zrovna povznášející událost. Výše odškodnění nakonec dosáhla "pouze" 42 tisíc dolarů, ale i to je dobré. Tupac mohl zaplatit skupině a právníkům, za zbytek si koupil auto. Pravda tentokrát zvítězila.
Ve stejném roce zazářil ve snímku Juice v roli Bishopa. Ten, kdo film viděl, si musel uvědomit, že názor veřejnosti na Tupaca se nezlepšil, ba naopak. Portrét filmového charakteru akorát byl hnojivem půdy zástupu kritiků, přesto slavil Juice úspěch a otevřel Tupacovi dvířka do filmového světa, dal mu sebedůvěru. Památná věta "I am crazy and I don´t give a fuck" by se mohla zařadit do zlatého fondu kinematografie. Incident z 11.4. roku 1992 byl dalším bodem, který byl příčinou problémů. Devatenáctiletý mladík zastřelil texaského policistu, údajně ovlivněn posloucháním skladeb z alba 2Pacalypse Now. Stejný měsíc čelil raper obvinění z kažení morálky americké mládeže. Sled událostí zapříčinil to, že Tupaca začal být vnímán jako "zrůda". Pouze malá hrstka lidí si uvědomovalo, že on nepřinesl násilí, on na něj pouze poukázal, což je zásadní rozdíl.
