close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2007

╔>..::○Fotky

28. dubna 2007 v 21:07 | Slacker

╔>..::○Zivotopis

28. dubna 2007 v 21:00 | Slacker
Datum narození: 20.10.1971
Místo narození:Long Beach, Kalifornie, USA
Znamení: Váhy
Snop Dogg je nejen hvězdou hip-hopové a rapové hudby, ale také hercem, který má na kontě již spoustu celovečerních filmů a několik televizních pořadů. Momentálně vystupuje ve své vlastní show Doggy Fizzle Televizzle na stanici MTV a nedávno si zahrál ve filmu Mládí v trapu. V roce 1993 vydal své debutové album Doggystyle, kterého se prodalo přes 1,5 milionu kopií. Jeho zatím posledním studiovým albem je cd s názvem R And G (Rhythm And Gangsta) (2004). Kromě toho přispěl svými písněmi na soundtracky k filmům jako Mizerové 2, Charlieho andílci: Na plný pecky, Dr. Dolittle 2 a Nežádej svůj poslední tanec. V roce 1998 se vrhnul na herectví a debutoval malou rolí ve filmu Half Baked. Postupem času se objevil v mnoha filmech včetně Tvrďák, Training Day, The Wash nebo Bones, ve kterém si zahrál svou první významnější hlavní roli. Svůj hlas propůjčil postavě Ronnieho Rizzata ve filmu Malibu's Most Wanted. V brzé době jej čeká role v remaku slavné komedie Připoutejte se, prosím! s názvem Soul Plane.Raper Snoop Dogg se ve skutečnosti jmenuje Calvin Brodaus. Svou přezdívku získal podle psíka Snoopyho ze seriálu Peanuts. Dětství strávil v L.A. s matkou a dvěma nevlastními bratry. Na střední škole hrál basketbal a rapoval se svým kamarádem Warrenem Griffinem, později známým pod zkratkou Warren G. Kromě toho začal prodávat drogy a tři roky po ukončení školy se střídavě motal mezi ulicí a vězením. Warren pak jednoho dne přehrál Snoopyho nahrávky svému bratrovi, kterým náhodou nebyl nikdo jiný, než patron rapu Dr. Dre. Díky spolupráci s ním si Dogg velice rychle získal reputaci a svým debutovým albem "Doggystyle" vystřelil roku 1994 do nebývalé výšky. Posbíral několik cen, umístil v žebříčcích několik hitových singlů a podepsal smlouvu s Death Row Records, což se později ukázalo jako chyba. Firma měla problémy se zákonem a jejího šéfa zavřeli; Snoop se za docela ošklivého dusna vyvázal z kontraktu a po tříletém intermezzu pod labelem Priority/No Limit skončil u MCA. Tam dostal přidělený vlastní podlabel - Doggy Style Records, u kterého právě vydává svoji v pořadí už šestou studiovou desku. "Paid the Cost to Be the Boss" (Zaplatil jsem za to, abych se stal šéfem) vychází 19. listopadu a představí se na něm celá kupa spolupracovníků, počínaje slavnou producentskou dvojicí The Neptunes a konče Lennym Kravitzem a Jayem Z. "Bude to nejspíš jedna z nejlepších vydaných desek vůbec," říká Dogg, "ať už se jí prodá sedm nebo osm milionů, sedm nebo osm tisíc. Je to o kreativitě a o tom, že jsem pro změnu udělal desku, jakou jsem chtěl." Do šéfování vlastního labelu se Snoop vrhnul s bezmezným nadšením. První album, které pod svou vlajkou vydal, nese dlouhý název "Snoop Dogg Presents ... Welcome to Tha House, Vol. 1". "Je to soundtrack životního stylu," prohlašuje raper odhodlaně. "Rozhodli jsme se, že dáme dohromady desku, která poskytne lidem šanci vidět, slyšet a dotknout se mejch umělců dřív, než vyrukují se svými sólovými projekty. Chtěl jsem, aby tam byli sami za sebe a zároveň se mnou. Aby si svět mohl říct: Tohle je talentovanej label a tohle jsou talentovaný umělci." Snoop se teď úporně snaží mít toho pod kontrolou co nejvíc. Sám si řídí práce ve studiu i natáčení klipů. Kromě toho přestal pít alkohol a kouřit marihuanu (mluvíme o člověku, který byl letos časopisem High Times oceněn jako Hulič roku) a prohlásil to za svůj nejlepší životní tah. "Už je mi třicet. Mám tři děti. Máma, bráchové, umělci, rodina, přátelé. Ti všichni mě potřebujou. Závisejí na mě," tvrdí hubený workoholik. "Vedu negry do bezpečí už pět, šest let. Teď zpomaluju. Dovedu je tam."

╔>..::○2 Pac fotky

28. dubna 2007 v 20:27 | Slacker

╔>..::○2 Pac (part 3)

28. dubna 2007 v 20:11 | Slacker
SpolečnostDeath Row byla sice velice úspěšná, ale pověsti o její gangsterské mentalitě byly rychlejší. Většina přátel od Suga pocházela z Comptonu, byla členy gangu Bloods a k nekalým praktikám neměli daleko. Těžko se budete chovat podle pravidel, když byste tím šli "proti proudu". Tupac nebyl šťastný, trable ho pronásledovaly dnem i nocí. Snažil se žít šťastný život, ale moc se mu to nedařilo. Cítil, že se mu přihodí něco zlého, byla to paranoia. Stačí shlédnout videoklip k I Ain´t Mad At Cha, ve kterém je Tupac zastřelen a dostane se do nebe. Bylo to jako proroctví. Pro případ jeho skonu se uzavřel do nahrávacího studia a začal nahrávat třeba i tři songy za den. Čas byl pro něj luxusem. Jeho den vypadal asi tak, že ráno byl na natáčení filmu a po zbytek dne rapoval ve studiu s Outlawz. Posledních pár měsíců svého života prospal pouhé čtyři až pět hodin denně. Texty psal rovnou za mikrofonem. První z posmrtně vydaných alb a také poslední, které vyšlo pod labelem Death Row (na trh se dostalo 5. listopadu 1996) s názvem "The Don Killuminati: The 7 Day Theory", bylo nahráno za necelý týden. Přesto je jeho kvalita nezměrná.
Dne 4. září 1996 hovoří Tupac na předávání cen hudební stanice MTV o nové společnosti Death Row East, které měla zastupovat jeho umění i na východním pobřeží. Navíc měl již několik týdnů v hlavě nápad na založení vlastní společnosti produkující filmy s názvem Euphanasia.
Dne 7. září 1996 odjíždí Tupac do města světel Las Vegas, aby v něm shlédl boxerský zápas Mike Tyson vs. Bruce Seldon. Tyson byl jeho dlouhodobý kamarád, kterého považoval za velkého bráchu. Nemohl propásnout žádný jeho zápas. Původně chtěl sice odcestovat do Atlanty, ale dal Sugovi svoje slovo a slíbil mu, že s ním do L.V. pojede. Jel společně se společnicí Kidadou. Po cestě si na benzínce zakoupil pět časopisů o zbraních. Ty si četl po celou dobu, než dorazil do hotelu Luxor, v nemž se ubytoval. Den strávil hraním v kasinu. Jakmile je někde Hennessey, peníze a obdiv přihlížejících, bude tam zákonitě i Tupac. Ve státě Neveda je problém s nošením zbraní, Tupacův osobní strážce ji nemohl mít u, sebe stejně jako zbytek ochranky, třebaže se skládala z velké části ze členů policejního sboru. K tomu byl po celý den problém s komunikací, Tupacův nejbližší bodyguard měl po celý den na starost milionového chlapce z Death Row, ale telefonovat musel z automatu. V kasinu byli i členové Outlawz. Ochrana ´Paca se neobešla bez komplikací, bodyguardovi se dokonce na pár desítek minut úplně ztratil a bloudil sám po kasinu. Schylovalo se k začátku boxerského zápasu a Tupac musel počkat na Suga. Ten na sebe vždycky nechal čekat, což ´Paca žralo, už chtěl jít na zápas sám, ale Suge se na poslední chvíli objevil. Měl lístky do sektoru čtyři, řada E. V 8 hodin večer zápas začal, Tyson měl jasně navrch. Po 109 sekundách a padesáti úderech je konec, Tyson vyhrává. Tupac měl ve zvyku vždycky Mikovi osobně pogratulovat, jenomže musel se Sugem spěchat do jeho klubu 662. Párty v klubu se neměla vůbec pořádat. Když v něm byl Tupac čerstvě po jeho propuštění z vězení, kapacita byla převýšena dvojnásobně a policie si užila pěkný večer. Suge to ovšem uhrál na charitativní koncert, tudíž se párty mohla pořádat. Nestál o problémy, a proto se snažil držet plánu.
Kolem třičtvrtě na devět se v přízemí hotelu MGM Grand odehrála bitka mezi členy Death Row včetně Tupaca a Orlando Andersonem. Člen gangu South Side Crip měl údajně Tupacovi ukrást jeho zlatý řetěz s emblémem společnosti Euphanasia - velkým svalnatým andělem smrti. Emblém měl průměr osm centimetrů a Orlando za něj měl dostat pěkných pár tisíc dolarů. Tupac shodil Orlanda na zem a sebral si svůj roztržený řetěz, zatímco zbytek členů Death Row kopal zloděje na zemi, vše zachytila průmyslová kamera hotelu. Bylo na čase uniknout z místa činu. Nikdo kromě Tupacova osobního bodyguarda nevěděl, kde je východ a proto nastal pěkný zmatek. Pro úplnost dodám, že Orlando Anderson byl rok na to zastřelen na benzínce v Comptonu. Tupac se šel ještě před odjezdem do klubu převléci do zeleného dresu (bohužel ne do neprůstřelné vesty) a u hotelové služby si nechal urychleně opravit šperk. Tupac věděl, že členové Outlawz jsou určitě opilí, takže nemohou do klubu řídit, proto poprosil bodyguarda, aby je sehnal a všechno zařídil. Usedl vedle Suga na přední sedadlo jeho čtrnáct dní starého BMW 750IL. Auto nemělo ještě ani značky, na druhou stranu mělo zabudovaný vysoce výkonný audiosystém.
Kolona deseti automobilů se dala do pohybu po Flamingu. V 22:55stáhl Tupac okénko, právě v tento moment byla pořízena vůbec poslední fotografie, na které ja naživu. O pět minut později BMW zastavila policie na Las Vegas Blvd., údajně za hlasitou hudbu. Tupac vždycky rád při jízdě poslouchal svojí hudbu, mohl jí tak dobře zhodnotit. Ve 23:15 zastavují auta na křižovatce Flaminga Road s Koval Lane, z pravé strany se vyřítí bílý Cadillac se čtyřmi černými muži, zbraně dvou trčí z okýnka. Na BMW s Tupacem a Sugem bylo vystřeleno třináct ran, čtyři trefily ´Paca do hrudníku. Navíc měl rány i v pánevní oblasti a na rukou. Tupac chtěl přeskočit na zadní sedadla, Suge ho ale strhl dolů. Cadillac ujíždí jižně po Koval Lane do ulic Las Vegas, které leží prakticky uprostřed pouště. Dodnes nikdo neví, kdo byli ti střelci a proč chtěli Tupaca zabít.Suge byl raněný na hlavě odraženou kulkou, jiná zranění neměl, tomu říkám štěstí.snažil se najít nejbližsí nemocnici. Bohužel jel západně po Las Vegas Blvd., což je od nebliží nemocnice na durhou stranu. Po celou dobu Tupac komunikoval, nebyl v bezvědomí, ale krvácel a těžko se mu dýchalo. BMW zastavuje již podruhé ten večer policie, tentokrát na kžižovatce Harmon Ave a Las Vegas Blvd., slyšela totiž před hotelem Maxim střelbu. BMW mělo prostřelené dvě pneumatiky. Nakonec Tupaca do nemocnice University Medical Center odváží sanitka. Tu zavolala policie.
Hned ten večer se Tupac podrobuje první ze tří operací. Je ve velmi kritickém zdravotním stavu. Během další operace je Tupacovi vyjmuta pravé plíce, stále upadá do bezvědomí. Fanoušci se shromažďují před nemocnicí. V pondělí 9. září dochází ke konfliktu mezi Tupacovými kamarády a policií, vše se nakonec obešlo bez větších problémů. V pátek 13. září 1996 je Tupac v 16:03 prohlášen za mrtvého doktorem Lovettem. Na žádost matky byl odpojen z přístrojů, kterého ho držely při životě. Lékaři se ho totiž poněkolikáté resuscitovali. Celý svět obletěly zprávy o smrti jednoho z největších raperů, který kdy žil. Umřel v pouhých 25 letech!
Fanoušci nemohou uvěřit, auta za zvuku skladby If I Die 2Nite opouštějí areál nemocnice. Už od prvního dne od jeho smrti plní stránky všech různých časopisů teorie o tom, že přežil. Média se chytily především verze, ve které se mluvilo o plánech Tupaca opustit Death Row. Dalším "důkazem" přetrvávajícím do dneška by měly být stále vycházející alba, poslední by mělo vyjít v roce 2006. Nechám vás utvořit si svůj vlastní názor. Tupac si přál, aby mu na pohřbu každý z Outlawz zarapoval. I přesto byl Tupac den po smrti spálen v krematoriu a posléze rozprášen jeho matkou. Milióny lidí po celém světě stále věří, že Tupac žije a pouze čeká na chvíli, kdy se bude moci vrátit. Víte, ať už žije nebo ne, je stoprocentně na místě, kde je mu lépe a kde může být konečně šťastný. Celý jeho život na tomto světě byl protkán bolestí. Tak už víte, proč jediným jeho strachem ze smrti je reinkarnace? Jediné, co ho mohlo zabít, byla smrt a i přesto žije dál, prostřednictvím jeho hudby, básní, filmů... Odkaz žije v každém z nás. Tupac nechce být zapomenut, buď se totiž vyvíjíš, nebo mizíš.

╔>..::○2 Pac (part 2)

28. dubna 2007 v 20:11 | Slacker
Následující rok byl, co se týče událostí kolem ´Paca, ještě zajímavější. Vydání se dočkalo 2. album s názvem "Strictly 4 My N.I.G.G.A.Z.", jenž slavilo ještě větší úspěch než album první. Na albu je vidět jasný vývoj, bohužel veřejnosti se zdá stále kontroverzní. Především skladby Keep Ya Head Up (vyprávějící o silných ženách obklopujících rapera) a I Get Around (o ženách, se kterými se raper setkává každý den) jsou vodou na mlýn organizacím, které brání ženská práva a ostře vystupují proti rapové hudbě. Úhlavním nepřítelem se Tupacovi v tomto ohledu stala paní DeLores Tucker. Spor přetrvával, jeho vrcholem je uveřejnění písně Wonda Why They Call U Bitch. Paní Tucker zemřela v roce 2005, pro úplnost dodám, že přirozenou smrtí. Bouřlivá Tupacova povaha si nedala odpočinku. V březnu 1993 během nahrávání Living In Color proběhla rvačka mezi řidičem limuzíny a ´Pacem. Řidič ho obvinil z konzumace drog, obvinění byla stažena. Následovalo jedno obvinění za druhým. V Atlantě byl zatčen za střelbu na dva policisty mimo službu. Zranění nebyla vážná a vše vyřešila kauce. Za celý svůj život byl zatčen zhruba 12krát. S policií se vídal častěji, než by chtěl. Neustále problémy se soudy mu bránily v práci, nedokázal se soustředit. Poprvé se nabízí otázka, zda-li byl Tupac rozpolcená osobnost?
Je těžké odpovědět, každopádně alespoň malým náhledem na celou situaci byl film Poetic Justice, ve kterém hrál po boku Janet Jackson. Nekontrolovatelné ego se muselo na čas uklidnit. Lidé zastupující Janet požádali ´Paca, aby si nechal udělat test na HIV ještě předtím, než se bude s Janet ve filmu líbat. Pro něj to znamenalo urážku, vždyť se přece jedná o líbání, nikoli o sex, tudíž test odmítl. Až na toto vycházel s Janet na výbornou. Role Luckyho mu padla na výbornou a konečně předvedla rapera i z té citlivější stránky. Podle všeho z něj citlivost v reálném životě dělala právě tak neoblomného bojovníka. Film Poetic Justice ukázal, že hudba není u ´Paca atributem číslo jedna. Povolání herce se Tupacovi zalíbilo a v březnu 1994 se vrhá na natáčení snímku s basketbalovou tématikou Above The Rim. Jen tak mimo, už v tuto dobu "vyhledává" ambiciózní talenty, čímž se začíná pomalu ale jistě formovat konečná podoba jeho skupiny Outlawz. K basketu měl kladný vztah i mimo filmové plátno. Během natáčení se spřátelil s hercem jménem Marlon Wayans, kterého můžete znát z filmu Scary Movie nebo Lupiči paní domácí. Se vzrůstající slávou rostl počet slavných přátel i nepřátel. Někteří z nich hráli v jeho životě menší či větší úlohu. Hip hopové fanoušky by mohla zajímat legenda Comptonu Eazy-E a člen formace Naughty By Nature Treach, oba se řadí k té první skupině. Nutno podotknout, že už během natáčení Above The Rim byla na Tupaca od 18. listopadu 1993 podána žaloba za sexuální napadení.
Nerad bych odbíhal, je totiž těžké určit, kdy je ta správná chvíle na vysvětlení něčeho tak komplikovaného, jako je motto THUG LIFE. Tak třeba nyní. Definice motta vám objasní mnoho záhad kolem ´Paca a dalo by se říci, že ho postaví do lepšího světla, třebaže zrovna žaloba za sexuální napadení byla neoprávněná. Za prvé rychle schovejte slovník, překlad vám nepomůže, spíše vás ještě více uvede v omyl. THUG LIFE je ovšem, ale hlavně o fair-play. Je to nové "Power to the people". Jde o to, aby jste si nenechali nic líbit. Jakmile se k vám někdo chová neoprávněně, máte právo mu to vrátit a to ještě ve větší míře. Nikdo se nemůže divit tomu, jak se chováme, když jsme tak byli vychováni, navíc v určitém sociálním prostředí. Zlo neovlivní pouze jedince, ale úplně každého. Dokud budeme žít v předsudcích, těžko změníme náš názor na základě zkušeností. Když budeme někoho nazývat gangsterem, je to úplně to stejné, jako bysme mu dávali do ruky nabitou zbraň. Asi mi nebudete věřit, ale všechno pochází přímo z Tupacovi hlavy, žádné moje výmysly. THUG LIFE byl jeho pýcha, jeho způsob smýšlení a cesta k zodpovědnosti. Ano, Tupac byl sebevědomý, dokázal se bránit, stavěl se k problémům čelem a občas narazil - byl THUG. Víte, ve slovníku je toto slovo přeloženo přibližně jako gangster a bůhví co, ale v tomto smyslu se jedná o člověka, který neměl nic a přesto něco dokázal. Je úplně jedno, zda-li se jedná o černocha, bělocha nebo třeba Mexičana. Rapové texty byly plné neskrytého násilí, to ovšem neznamená, že jsou jeho příčinou. Texty plné vzteku fungují jako boxovací pytel, filtrují nahromaděnou křivdu. Stačí přemýšlet logicky. Má to ovšem i stinnou stránku. Pro někoho smýšlení kolem THUG LIFE zastupuje funkci módního trendu a posléze se ho snaží napodobit či uměle vyvolat. O tom to není. Ten kdo THUG LIFE vskutku žije, tomu dodá rap sílu. Ten, kdo se každý den potýká s problémy, ten si uvědomuje všechna úskalí. Funguje to oběma směry. Tupac si toho byl vědom, a proto sepsal kodex, kterým se měli řídit O.G.´s jako západního tak východního pobřeží. Patří do něj: zákaz kradení automobilů ve vlastním sousedství, braní žen a dětí jako rukojmích atd. Sebedestruktika gangsterské mentality se změnila v produktivitu. Tupac se snažil sjednotit znepřátelené gangy Bloods a Crips, třebaže sám patřil podle všeho k Bloods, viz. jeho tetování M.O.B. - Member Of Bloods (člen Bloods), sám zkratku vysvětloval jako Money Over Bitches. THUG LIFE v sobě na druhou stranu obsahuje taktéž aroganci, jenž ´Pac dle svých slov sdělil po matce a umíněnost.
Tupacova prořízlá huba měla za následek mnoho komplikací, kdyby se nepopral s režiséry Menace II Society, mohli jsme do jeho filmografie zařadit další počin. Ublížení je ublížení, ´Pac necítil vinu, ale za bitku si odseděl 15 dnů ve vězení. Ke gangům a roztržkám se ještě dostaneme, raději zpět k hlavnímu tématu! ´Pac čelí obvinění, celá situace kolem údajného znásilnění a dokonce sodomiese měla udát přibližně takto. Se slávou a penězi přišlo hodně rádoby skvělých přátel. Dokud nebyl proslavený, mohl na párty chodit kolem dokola a nikdo o něj ani okem nezavadil. V době, kdy měl na kontě 3 veleúspěšná alba (to třetí vydal se skupinou Outlawz), byla situace odlišná. Nebylo kroku, který by nenásledovalo hejno dravých fanynek.
Inkriminovaný večer se bavil s partou v klubu a seznámil se s žalobkyní, následoval orální sex na tanečním parketu. Pár dnů potom se "zábava" přesunula do hotelového pokoje. Nutno podotknout, že Tupac miloval ženy, leč řídil se jedním pravidlem: Vše s mírou a na úrovni!Žena obvinila Tupaca a další tři muže ze znásilnění. Bez jakýchkoli pátrání byl uvězněn a pár dní na to propuštěn na kauci 50 tis. dolarů. Obvinění ženy byly nepodložené. Navíc sama působila jako naivní a dychtivý fanynka toužící po sexu s Shakurem. Pravda, k sexuálnímu obtěžování pravděpodobně došlo, ale rozhodně ne ze strany Tupaca. Jedinou jeho smůlou bylo, že byl ve špatný čas na nesprávném místě. Měli se ho dopustit další muži přítomní na hotelovém pokoji v New Yorku, muži, které ani pořádně neznal. Stal se obětním beránkem, přestože nebyly žádné důkazy. Jediná vinna byla nerozvážnost, které si byl vědom.
Jako by nebylo potíží dost, píše se datum 30. listopadu 1994 a Tupac byl přepaden a postřelen v budově nahrávacího studia na Times Square v New Yorku mezi 48. a 49. ulicí. Je zajímavé, že postřelen byl pouze on, i když byl s dalšími třemi členy jeho skupiny. Když se ´Pac přepadení bránil, byl 2krát střelen do hlavy (zní to morbidně), 2krát v okolí rozkroku a jednou do ruky, což bylo nejvážnější zranění, protože kulka zasáhla důležitou tepnu. Přepadení bylo policií diagnostikováno jako loupež a víc vědět nepotřebovali. Ani se nesnažili pořádně hledat viníka. Hlavním argumentem bylo, že okraden by byl kdokoli, kdo by vstoupil do budovy. "Zloději" ukradli šperky za 40 tisíc dolarů. Byly různé verze toho, jak se celá situace udála, nás ovšem budou zajímat bezprostřední okamžiky po střelbě, protože právě ty jsou začátkem konfliktu západního s východním pobřežím. Raper pod přezdívkou Puff Daddy (z posledních let známý jako P. Diddy), Andre Harrell s kámošem Strechem, dnes již zesnulý Notorius B.I.G. a ještě pár lidí, se kterými byl Tupac vesměs dobrý přítel, směřovali do studia za Junior MAFIA. Když uviděli 5krát postřeleného ´Paca, jejich výraz dle jeho vlastní výpovědi působil udiveně, jak je možné, že ještě vůbec žije?!? Od tohoto momentu se nemohl zbavit podezření, že to na něj ušili, hlavně tedy Harrell a Strech. Pravda ovšem je, že pokud se nesnažíš problém řešit, stáváš se jeho součástí. Biggie byl na Tupaca dokonce naštvaný kvůli tomu, že podezřívá jeho přátele z krádeže. Postřelený a krvácející Tupac se s pomocí posadil na židli, požádal o smotání jointa a o to, aby někdo zavolal jeho matce. Hodně spekulací do případu vnáší rozhovor pro prestižní časopis Vibe. První tři zmínění (myslíme tím Puffa, Notoriuse a Harella) "kupodivu" absolutně popřeli, že by mohli mít v přepadení prsty. Harell prý zavolal sanitku, podle Tupaca ale dělal, že ho ani nezná. Daddy říkal, že se o ´Paca začal hned starat, podle ´Paca stál opodál. Tupac byl kvůli vážným zraněním hospitalizován v nemocnici Bellevue. Tři hodiny po operaci i přes zákaz lékařů nemocnici opustil, necítil se v ní v bezpečí.
Život se mu z ničeho nic změnil, nevěděl komu má věřit, a tak se začal řídit heslem Trust NobodySmile Now - Cry Later (Směj se nyní, plač později) doplněné o dva obličeje obléhající gotický kříž s nápisem Exodus a letopočtem, pod tím vším trůní velký nápis Ballin. Mezi další sdělení ´Pacova tetování patřilo například to, že jediný jeho strach ze smrti je reinkarnace a že jediný, kdo ho může soudit, je Bůh. Rozepisovat se o všech tetováních by bylo na dlouho nebo přinejmenším na další článek. Podle tetování se ovšem dá dobře orientovat ve stáří fotek Tupaca. Prvním tetováním byl nápis 2Pac a hlava Nefertiiti na prsou, mezi nimi zbraň AK47 s nápisem 50 Niggaz. Posledním tetováním je nápis Makaveli na krku. Proč Makaveli? Je to Tupacovo další přezdívka, která je inspirována italským vojevůdcem Machiavellim, který v boji předstíral svojí smrt, aby zvítězil nad nepřítelem a vrátil se za deset let silný a schopný nepřítele rozdrtit. Jeho literatura byla pro ´Paca inspirací a to především dílo The Prince (nevěř nikomu), které si nechal dokonce vytetovat ještě s královskou korunkou na vnitřní stranu ruky. Vůbec láska Tupaca k tetování byla nezměrná. Ze začátku jsme se zmínili o tom, že byl v mládí optimista, to mu zůstalo, stačí se podívat na jeho záda s nápisem neboli v češtině Vladař, mohu pouze doporučit. Od tetování zpět k životopisu.
Po postřelení se Tupac začal cítit vězněm vlastní slávy. Vůbec sláva je něco, co ho po celou dobu nabíjelo energií, co miloval. Na druhou stranu ho touha po slávě činila paranoidním, bál se o svůj život. První "příznak" slávy byl však v převaze, viz. píseň Fame, v jejímž refrénu se jasně dozvíte, že sláva a štěstí je něco, co milujeme, kvůli čemu umíráme, něco co nám způsobuje pouze bolest a uvězňuje nás to v téhle "hře". Tupac to začal přehánět s marihuanou a začaly ho pronásledovat první myšlenky na smrt. Proč Tupac, tak rychle opustil nemocnici? Nechtěl, aby to vypadalo, že se kvůli zraněním chce vyhnout stání u soudu ze sexuálního obtěžování. Porota rozhodla takto: Tupac Amaru Shakur je vinen ve 3 bodech obžaloby, ale nevinen v dalších 6 mimo jiné i ze sodomie. Výrok poroty musel být vykonán! Byl poslán do vězení Clinton Correctional Facility s maximální ostrahou na 1 a půl roku.
Prvních 8 měsíců z 11, které nakonec ve vězení pobyl, strávil četbou knih (například již zmíněným Machiavellim) a dokonce napsal vlastní scénář Live 2 Tell, který se dočká filmového zpracování. Jediné, na co se nedokázal pořádně soustředit, bylo psaní songů, prostředí věznice pro něj bylo ubíjející. Stále měl ale přátele, se kterými si psal dopisy. Po tom, co jeho matka začala navštěvovat odvykací kůru kvůli závislosti na cracku, opět se sblížili. Z této doby pochází pecka s názvem Dear Mama z alba "Me Against The World", které bylo doděláno ještě před nástupem Tupaca do vězení. Vydáno bylo 27. února 1995 a na prvním místě amerického žebříčku Billboard se drželo po neuvěřitelné čtyři týdny za sebou. Album by se dalo nazvat jakýmsi vrcholem jeho kariéry. Ve vězení si uvědomil také mnoho důležitých věcí, srovnal myšlenky a naučil se hodně o vnitřním strachu. Především ale to, že právě strach je silnější než láska.
Marion "Suge" Knight, majitel úspěšné a velice kontroverzní nahrávací společnosti Death Row, projevil o osobu ´Paca zájem. Po tom, co Suge zaplatil kauci ve výši 1,4 milionu dolarů, podepisuje Tupac bez otázek smlouvu a stává se tím pádem součástí Death Row. Začíná nová éra! Konflikt mezi západem a východem nabírá na obrátkách a to od momentu, kdy se Tupac přestěhoval z Baltimoru do Kalifornie.
Západ zastupuje Death Row reprezentující Los Angeles, východ zase Bad Boy v New Yorku a kdo jiný by mohl být v jeho čele, než Puff Daddy a Notorious B.I.G.?! Smlouva mezi ´Pacem a Sugem zahrnovala natočení a vydání tří alb, na což se Tupac hodně těšil, běžel ihned do studia, kde byl schopen nahrát 24 songů za necelé dva týdny. Sice byl schopen vydělávat peníze, ale dlužil ještě větší balík peněz Death Row. Na tom, že rád chodil do studia, to ale nic neměnilo.
Dne 13. února 1996 otřáslo hudebním trhem album "All Eyez On Me" skládající se z 2 CD. V prvním roce se ho prodalo přes šest milionů kopií! Mezi vlajkonoše patří skladby California LoveDr. Dre a 2 Of Amerikaz Most Wanted nahrané ve spolupráci s raperem jménem Snoop Dogg. Album pořádně rozbouřilo rapové moře a ještě víc rozdmýchalo konflikt mezi západem a východem. Úspěch byl doslova světový a i samotný Dr. Dre prohlásil, že od dob N.W.A. něco podobného neslyšel. Na Tupaca se začaly sypat zajímavé nabídky. Od těch méně zajímavých, jako je nabídka natáčení reklamy na alkohol Special Brew, až po ty zajímavější, jako jsou role ve filmech. Z nich si vybral Gridlock´d, Bullet a nakonec Gang Related. Naneštěstí zmíněná temná stránka Tupacovo duše se i přes všechny úspěchy prohlubovala, on totiž úspěch jednoho, je neúspěch druhého. Stále více přicházel do konfliktu se zákonem a popravdě si z toho ani nic nedělal, byl milionářem a zaměstnával ty nejlepší právníky v zemi. ve spolupráci s
V březnu roku 1996se předávání hudebních cen L.A. neobešlo bez toho, aby si Death Row a Bad Boy nevjeli do vlasů. Reakcí je květnové natočení videoklipu k songu 2 Of Amerikaz Most Wanted, ve kterém ´Pac se Snoopem trestají karikatury Puffa a Biggieho. V červnu zasazuje Tupac východnímu pobřeží další ránu a to bojovou skladbou Hit ´Em Up, ve které ostře kritizuje Bad Boy, Mobb Deep, rapera Jay-Z a mnoho dalších. Navíc v ní prohlašuje, že se vyspal s Biggieho manželkou Faith Evans. Na druhou stranu je pravda, že tisk celý konflikt dost nafoukl, dalo by se říci že i vymyslel. Z problému dvou raperů udělal válku. Každý to bral jako boj o prodej desek, ale pro ´Paca to byla osobní záležitost, vždyť se na východním pobřeží narodil, stále ho měl rád, byl pouze zklamán ze zrady. Hit ´Em Up to nekončilo, v dlouhé řadě "beefů" pokračoval, dokonce sám produkoval videoklipy, kupříkladu k Made Niggaz.

╔>..::○2 Pac (part 1)

28. dubna 2007 v 20:10 | Slacker
Člověk, kterého si každá skupina lidí pamatuje zcela jinak. Jedni si pod jeho jménem představí skvělého rapera, básníka, herce, skladatele, revolucionáře moderní doby a rozeného vůdce. Umělce, který byl po celý svůj život nepochopen. Pro druhé byl synonymem pro nezřízený život, ztělesněnou gangsterskou mentalitu - pohrdání veškerými pravidly systému. Ať tak či onak, za svůj krátký život toho dokázal více, než dokáže kdokoli jiný za celé století. Pro celé generace se stal inspirací, zdrojem, který podává nezkreslené informace prostřednictvím hudby. Těžko říct, jaké bylo jeho poslání? Jeho smrt připomíná tragédii z pera Shakespeara a dovolím si říct, že není dne, kdy by si na něj hip hopový svět nevzpomněl. Není jednoduché propagovat heslo, které se nakonec stane vaším osudem. Tato osobnost nedokázala změnit svět k lepšímu, ale věřila myšlenkám, které by svět změnit dokázaly. Nejen že jim věřila, ale dokonce je razila, což je mnohdy několikanásobně těžší. Vypořádala se se zástupy skalních fanoušků a útoky nepřátel. Více než kdy jindy platí, že dobří umírají mladí, bohužel. Učit se z bolesti eventuelně z neštěstí a dokázat obrátit svou nepřízeň osudu do ctižádosti, to je opravdové vnitřní bohatství. Udržet si svoje zásady i v případě, že mě to bude stát holý život. Stejně tak jako získat ponaučení. V následujících řádcích se podíváme na svět z jiného úhlu pohledu. Z úhlu, který nám přiblíží příběh plný emocí. Nelze posuzovat člověka podle jeho činů, ale za celý jeho život, od začátku do konce.
Tupac se narodil 16. června roku 1971 v Brooklynu - New York. Pravým jménem se jmenoval Lesane Parish Crooks, nicméně to mu matka změnila již v útlém věku na Tupac Amaru Shakurzářící had, příjmení pochází z Arabštiny a znamená vděčný bohu. Většinu těhotenství trávila jeho matka Afeni Shakur ve vězení. Už předem lze s troškou nadsázky říci, že právě vězení bylo to, co ´Paca pronásledovalo od narození po celý jeho život. Tak jako matka, tak i biologický otec Mutulu Shakur byl Černým Panterem. Toto hnutí bojovala za rovnoprávnost černochů v "bílé" Americe a dožadovalo se lepších životních podmínek. Se sloganem "Power to the people" si černošské komunity pomalu ale jistě vydobývaly svoje místo na slunci. V tomto směru byli oba rodiče velice aktivní, což se pochopitelně nelíbilo úřadům, snad i proto bylo Tupacovo útlé dětství velice problematické a problémy s policií byly na denním pořádku. podle inckého revolucionáře. První dvě jména znamenají v překladu
V sousedství nenazval nikdo malého Tupaca jinak než Černý Princ. Když mu byli dva roky, do rodiny přibyl nový přírůstek v podobě sestry Sekyiwy. Pravý otec byl odsouzen za ozbrojené přepadení na 60. let do vězení. Doba, kdy si odpykával svůj trest ve vězeňském komplexu, byla plná slz. Zrovna slzy a neuvěřitelná chudoba je to, co si Tupac z celého svého dětství pamatuje a co bytostně nesnášel. Kdyby se bohatství odvíjelo od ohleduplnosti k druhým a morálce, byla by celá jeho rodina bezesporu milionáři, naneštěstí tomu tak není, a proto obě dítka vyrůstala v prostředí ghetta plném kriminality. Samotnému Tupacovi chyběl ve výchově mužský vliv, nicméně všechno špatné je pro něco dobré. Díky tomu si vážil a respektoval silné samostatné ženy a bylo úplně jedno, zda-li se jednalo o jeho matku či sestru. I přesto si nedokázal najít přátele a zařadit se do společnosti, zkrátka si najít místo, které by pro něj bylo zázemím. Většinu dětství proseděl před televizní obrazovkou. Těžko říct, jestli zrovna ta v něm vzbudila zájem o kulturu? Za vším stála myšlenka, že pokud si bude moci hrát na to, že má velkou rodinu a že jeho život není tak beznadějný, jeho vyhlídky se ihned zlepší a nebude se cítit tak osamocený. Sledování televizních pořadů mu tedy dalo něco, co mu ve výchově chybělo. Zní to nepředstavitelně, ale fungovalo to. Chvílemi se zdálo, že se matka více stará o lidi než o svoje potomky. Nepřítomnost matky zapříčinila Tupacovo uzavřenost do sebe. Čas trávil psaním básní, čtením knih, dokonce si vedl i památník.
Zlomový rok1984 přivedl poprvé Tupaca na pódium a to hned do Apollo Theatre. První dejme tomu herecká práce nebyla nic velkého, ale rozhodně to byl impuls, který byl potřebný pro další vývoj. Obdiv lidí - to je to, co ´Pac miloval, to, kvůli čemu byl takový jaký byl. O to zajímavější je, že si to uvědomil už okolo 12. až 13. roku svého života. Matka Afeni ztratila práci, prostředí pro výchovu dětí bylo absolutně nevyhovující- Jediným správným řešením se jevilo přestěhování do Baltimoru,Baltimore School of Performing Arts. Volně přeloženo na Baltimorskou školu muzických umění. Berme to jako start šťastných dnů. Studie dějin hudby, herectví a baletu bylo tím, co znamenalo vše. Všeobecná příprava ´Paca bavila a pro někoho bude možná překvapením, že se chtěl stát spíše hercem než uznávaným raperem. Na škole si našel přátele, za všechny jmenujme Johna Cole a Jadu Pinkett. Druhá zmíněná osoba se v průběhu časů stala Tupacovo životní láskou. Té byl schopen obětovat vše, na druhou stranu ho jeho vášeň k ženám přivedla úplně někam jinam, o tom však později. Baltimorská škola byla určena především bohatší menšině, s čímž se Tupac očividně nedokázal smířit. Marně hledal vysvětlení, proč mají jeho vrstevníci z ulice odlišné zkušenosti a zážitky, a proto školu po 3 letech studií opustil. Podle jeho slov nebyl na to být tak jiný připraven. Ani po přestěhování nebyly životní podmínky zrovna dvakrát optimální, rodině hrozilo vystěhování, o vodu a elektřinu byla nouze. Bída byla všudypřítomná, stejně jako strach o vlastní život. První rapové texty začal psát Tupac už v Baltimoru a to přesněji v červnu roku 1986, tehdy ještě pod přezdívkou MC New York. Podmětem pro to byla neopatrná manipulace se zbraní, které se dopustil jeho kamarád a která se mu stala osudným.
Ke vší smůle přišlo v roce 1988 další stěhování a to do Marine City nacházející se ve státě Kalifornie na západním pobřeží. Bohužel se toto město topilo v chudobě ještě víc, než jak tomu bylo v případě předchozího bydliště. Věčné stěhování otevřelo Tupacovi oči a čím dál tím více si začal uvědomovat a vnímat problémy společnosti, třebaže se snažil myslet stále pozitivně. Už v 17 letech byl velice orientovaný na společnost a uvědomoval si problémy v učebních osnovách škol. Místo výuky týkající se rasismu, policejní brutality a sexuální výchovy se žáci dočkali tak akorát tělocviku. Leč stejně jako ostatní jeho přátelé trpěl klasickými neduhy teenagera jeho věku. Co k tomu patří? Například nahánění holek, naleštěná kára a hlasitá hudba, v případě Tupaca se k tomu bohužel přidal ještě nelegální prodej drog.
Již zmíněné stěhování zapříčinilo jeho odloučení od rodiny. S matkou zažíval různý období vztahu, výsledkem bylo poflakování po ulici, kouření marihuany a navazování vztahů s dealery. Přidal se stručně ke špatné partě, avšak i přesto si o sobě rád myslel, že je přátelský, což byla pravda. Toto období pro něj bylo velice těžké, dokonce žil přibližně rok jako bezdomovec. V pasácích a kriminálnících našel mužský vliv, vliv, jenž mu ve výchově chyběl. Lidé ulice nejsou tím pravým vzorem, které lze následovat. Ke všemu nepřidalo ani přátelství jeho matky s mužem, který ji podle jeho slov později zavedl k drogám, přesněji ke kouření cracku. Kvůli nedostatku financí Tupac přestal chodit na školu. Následovaly dva týdny již zmíněného prodeje drog. Touha po splnění snů byla ovšem silnější a ´Pac se rozhodl postavit na svoje vlastní nohy a začít něco dělat se svým životem. V tomto období mu bylo již zcela jasné, že se chce stát slavným raperem, dělat hudbu, která jde od srdce. Už předtím byl členem tří skupin, které byly více či méně neúspěšné. Chtěl dělat to, co uměl - přiblížit se svým lidem. Obrovské odhodlání a naděje ho přiměla pracovat, protože jak známo, bez peněz lze složitě realizovat vytoužené představy.
Běh na dlouhou trať začal v roce 1990, kdy se Tupac přidal k uskupení Digital Underground jako tanečník a později i raper. Jako bezdomovec nepohrdnete žádnou prací. Každým dnem se učil novým věcem a rozkoukával se ve světě showbyznysu. Stejně tak se zvyšovala jeho šance na individuální úspěch. Nicméně už v roce '90 měl za sebou 8 zatčení, na jeho obranu je zapotřebí říct, že většinou za malé přestupky. Amerika se k porušování pravidel staví odlišně a na policejní stanici se můžete ocitnout 1,2... Nejzávaznějším obviněním byla vražda šest let starého chlapce během přestřelky konkurenčních gangů. Na tuto událost se raper odvolává při sestavování kodexu "Thug Life", jenž ještě podrobně rozebereme. Tupacova matka je v tuto dobu stále závislá na cracku, na což reaguje v mnoha svých textech. Odměnou za všechnu snahu a úsilí je rok 1991, kdy s Digital Underground vyjíždí na turné a dostává zaplaceno 750 dolarů za debutovou skladbu Same Song. Se skupinou taktéž natáčí vůbec první album pod názvem EP Release. Tomu všemu předcházela předvedení dovedností Atronovi, který byl stávajícím manažerem Digital Underground a později i zarapování před "velkonosým" raperem Shock G, který stojí za Tupacovo úspěchem. Vše se semlelo poměrně rychle. Turné nebylo nic oslnivého, ale Tupac poznával spoustu nových lidí a měl konečně stálý zdroj peněz. Rodinou se mu staly členové Digital Underground, především Shock G a Money B, se kterými později natočil hitovku I Get Around. Abychom ovšem nepředbíhali. Během turné prodával Atron Tupacovo demo jako sólo album. To se shodou náhod dostalo do rukouDanielle Field, dceři Teda Fielda, multimilionáře zastupujícího společnost Interscope, která posléze vycházející hvězdu kontaktovala.
12. listopadu světlo světa spatřilo vůbec první Tupacovo album "2Pacalypse Now". Pilotní singl Brenda´s Got A Baby (Brenda má dítě). Tato píseň odstartovala celou jeho kariéru jako raketu a z uzavřeného chlapce z ulic Brooklynu se nám stává platinový umělec. Celé album od první do poslední písničky je inspirována Tupacovo zážitky z dětství, navíc se nebojí hlasitě hovořit o ožehavých tématech jako je těhotenství teenagerů (viz. Brenda´s Got A Baby), policejní brutalitě a chudobě. Texty skladeb by se daly chápat jako výpisky z jeho deníku. Velká síla skrytá v ´Pacovo talentu vyžaduje ještě větší zodpovědnost. Podávání pravdivých informací z opravdového světa bylo to, co dokázalo posluchače bez rozdílu barvy pleti zaujmout. Společnost chtěla vidět, co se děje a chtěla to nějak zastavit. Raper se stal uchem, které naslouchalo ulici. Po tom, co se Tupac nebál hlasitě mluvit o nekalých praktikách policie, stal se tomuto orgánu trnem v oku. Důkazem budiž zatknutí policií Oakland za špatné přecházení. V době, kdy měl na MTV premiéru první Tupacův videoklip, on seděl za mřížemi zmlácený dvojicí policejních příslušníků za již zmíněnou banalitu - špatné přecházení. Se slovy "Musíš se naučit, kde je tvoje místo!" byl bezdůvodně zmlácen a posléze zatčen kvůli bránění se při zatýkání. Po tomto útoku, kdy narazil hlavou o beton respektive bylo jeho hlavou o beton mláceno, mu na pravé půlce obličeji zůstaly jizvy. Neznám člověka, který by si nechal něco podobného líbit, Tupac zažaloval policejní oddělení o deset milionů dolarů. Média se k celému případu stavěly odmítavě. Zažít něco podobného ve dvaceti letech není zrovna povznášející událost. Výše odškodnění nakonec dosáhla "pouze" 42 tisíc dolarů, ale i to je dobré. Tupac mohl zaplatit skupině a právníkům, za zbytek si koupil auto. Pravda tentokrát zvítězila.
Ve stejném roce zazářil ve snímku Juice v roli Bishopa. Ten, kdo film viděl, si musel uvědomit, že názor veřejnosti na Tupaca se nezlepšil, ba naopak. Portrét filmového charakteru akorát byl hnojivem půdy zástupu kritiků, přesto slavil Juice úspěch a otevřel Tupacovi dvířka do filmového světa, dal mu sebedůvěru. Památná věta "I am crazy and I don´t give a fuck" by se mohla zařadit do zlatého fondu kinematografie. Incident z 11.4. roku 1992 byl dalším bodem, který byl příčinou problémů. Devatenáctiletý mladík zastřelil texaského policistu, údajně ovlivněn posloucháním skladeb z alba 2Pacalypse Now. Stejný měsíc čelil raper obvinění z kažení morálky americké mládeže. Sled událostí zapříčinil to, že Tupaca začal být vnímán jako "zrůda". Pouze malá hrstka lidí si uvědomovalo, že on nepřinesl násilí, on na něj pouze poukázal, což je zásadní rozdíl.

╔>..::○Danny Way

28. dubna 2007 v 17:04 | Slacker
Cesta Danny Waye začala 15. dubna 1974, kdy se narodil v Portlandu, ve státě Oregon (USA). Na skateu stojí už od svých šesti let. Postavil ho na něj jeho starší bratr Damon, se kterým začal ve jezdit v tehdy proslulém parku Del Mar. Tady jezdil, krom Damona i s borci jakými byli např. Kevin Staab, Billy Ruff a samozřejmě Tony Hawk. Tomu bylo tenkrát dvanáct a byl jakýmsi Del Marským lokálem. Danny tady jezdil, okukoval vše co se dělo kolem a ve svých devíti letech už dává pravidelně Caballerial. Christian Hosoi ho popisuje jako malého chlapce s věčným úsměvem a s velkou touhou se něčemu naučit. Učil se zřejmě zdatně, neb ve svých jedenácti letech se zúčastnil svých prvních závodů a vyhrál je. V těch mladých létech měl trochu zpřeházený žebříček triků a zatímco pro něj nebyl problém udělat twist airy, velkým problémem byl pro něj "obyčejný" backside air.
Steve Ortega, společně s bratrem Dannyho Damonem, jednou učil juniora na rampě Wayovic rodiny zvládat inverty. Danny se ale vůbec netrefil rukama na coping a šel přímo na tlamu. Když viděl jak se mu ti dva smějí tak jen prohodil: "Vůbec nemám obavy o tom, že jednou inverty nebudu potřebovat. Tak budu dobrej". To mu bylo jedenáct a měl pravdu. Víme co v poslední době dělá a těch invertů moc nevidíme.
Tenkrát dávali Dannyho za vzor i Tony Hawkovi. Tony sám Dannyho obdivoval pro to co dělal a jak to dělal. Snad se od něj i učil. Tonymu v hlavě utkvěly dvě vzpomínky, jak ve čtrnácti Danny vracel 720° a v Risk Itu se pokoušel dokonce o 900°. Deset let před úspěšným pokusem Tony Hawka.
Obrázek se po kliknutí zvětší
Plan B v roce 1991
Mladý, nadějný borec neušel pátravému pohledu sponzorů a Danny má brzy po svém vítězství i první mecenáše. Stávají se jimi Vision a Christian Hosoi. Jeho sláva brzy proniká i do skateových filmů a Danny se stává ve čtrnácti hvězdou Bones Brigade. Nedlouho potom začíná svou kariéru coby profík a jezdí za H-Street. Jeho parťák z Plan B, Colin McKay, se o něm poprvé dozvěděl jako o čtrnáctiletém klukovi ze San Dieaga, co skáče McTwista. Tenhle kluk pak jezdí ve svých patnácti letech jako ostřílený profík se spoustou peněz, s vlastní motorkou a s vlastní rampou u baráku. Jezdí s týpky jako je již zmiňovaný Christian Hosoi nebo například Matt Hensley.
Po radě Mike Ternaskyho odchází od H-Street a začíná jezdit za novou firmu Blind, sesterskou firmu World Industries Steva Rocca. Po nějaké době zakládá spolu s Mike Ternaskym firmu Plan B. V sedmnácti se stěhuje do Vancouveru a zde se schází s o dva roky mladším Colinem McKayem. Spolu natočí "The Questionable Video" během dvou týdnů a kdo to video viděl, bude si ho pamatovat do konce života. Stejně tomu je i s jejich dalším videem "Virtual Reality". Jejich společné dny mimo natáčení vypadaly následovně. Dvě hodiny street, pak dvě hodiny ve skate parku a dvě hodiny streetu. Danny s Colinem jsou jedni z posledních skaterů, kteří jezdí jak rampu tak street. Na jejich rampových trikách je hodně znát streetový vliv. Zejména si libují ve všem co je na switch a ve flipových trikách v rampě (Way - Virtual Reality, varial 360 do 5-0 ve vertce). Patnáctiletý Colin se k Dannymu stěhuje a popisuje svůj další život jako pravý opak toho, co zažil s rodiči v jejich domě.
Obrázek se po kliknutí zvětší
Bomb Drop.
Štastné období končí tragickou událostí, kdy se Mike Ternasky zabije při automobilové nehodě. Plan B pomalu ale jistě ukončuje svou činnost a Danny se v roce 1993 se stává prvním jezdcem začínající firmy DC Shoes. Rok poté je vydána první série Dannyho bot. S DC týmem pak prožívá svá nejlepší léta a tým je s ním i v jeho chvílích nejtěžších. Koneckonců jedním z leadrů firmy DC Shoes je Dannyho starší bratr Damon Way.
V osmnácti si Danny na surfu zlomil krk a strávil měsíce operacemi a rehabilitací. Anestetika prý nebyla pro něj a on si s doktory v průběhu jejich práce povídal. Nechápu přesně co se mu stalo a proto netuším co všechno musel zažít. Po znovuvzkříšení se opět dostává do formy a o rok poté vítězí v Tampa Pro Vert Contestu. Dva roky poté přichází Danny s prvním nápadem, se skokem z helikoptéry do rampy. Nikdo mu nevěřil a mysleli si že jde o vtip. Ale rampa je postavena 16. srpna roku 1997 v Brown Field, nedaleko San Diega. Tady skáče z helikoptéry Bomb Drop do mega rampy. Rampa je přizpůsobena velkým poletům a má nástavbu ze které Danny sjíždí dodnes. Tady také překonává výškový rekord Trevora Bextera (necelé dva metry) a skáče pětimetrový method. Normálně se u airů měří vzdálenost mezi tailem a copingem. Tenkrát Danny rozhodl, že se bude měřit vzdálenost mezi tělem a copingem. Tím se dobrovolně obral o nějakých třicet čísel. Do třetice přidává ještě čtyřmetrový bs kickflip indy.
V roce 1999 jezdí za Alien Workshop poté co se mu v Plan B definitivně zabouchli dveře. V tu samou dobu je pozván od MTV na jejich Sport and Musical Festival. Tady si při opakování slavného Bomb Dropu poraní rameno. I s poškozeným ramenem Bomb Drop opakuje a vyhrává i soutěž o nejvyšší air. Ale dostihují ho zdravotní problémy. Samotné rameno musí projít v letech 1999 - 2002 dvěma operacemi a jeho koleno pěti. Zřejmě se v nemocnicích hodně nudil a přemýšlel. Vymyslel si další megarampu, kterou testuje ihned po uzdravení. Danny z ní skáče skoro dvacet metrů do dálky a v radiusu za rampou vrací v jiné jízdě pět a půl metru vysoký air. Jeho velký návrat je v roce 2003 korunován cenou pro nejlepšího Vert Ridera časopisu Transworld Skateboarding.
Obrázek se po kliknutí zvětší
Danny Way - fs nosebluntslide.
Dvanáctého června roku 2003 byla v PointXcampu v Temecule postavena druhá verze mega rampy. Byl to už jen nájezd, rampa, dlouho nic a dopad ústící do mega radiusu. Tady Danny překonává hned dva rekordy v jedné jízdě. Do dálky skáče skoro dvacet tři metrů dlouhý bs method 360° a v radiusu vrací sedm metrů vysoký method. Jeho část videa DC byla v roce 2003 oceněna jako Best Video Part a je podruhé zvolen nejlepším vert skaterem roku v soutěži časopisu Transwolrd Skateboarding.
Aby toho nebylo dost, tak si Danny přidává do rampy i rail přidělaný k obrovské bedně. Kromě mega nosebluntslidu si Danny dává i overcrook, tailslide to fakie a dokonce i bs 270°do lipslidu a heelflip do lipslidu. Tento sestřih najdete v reklamách na SK8 is GR8 vol.6. Určitě se na to podívejte, protože nic ostřejšího jste v životě neviděli. Ani Zero.
V roce 2004 vyhrává zlato v soutěži Big Air Contest na X Games v L.A. Danny zde také posunuje rekord ve skoku do dálky na dvacet čtyři metrů
Obrázek se po kliknutí zvětší
Danny Way - backside method 360°.
Devátého července skáče jako první člověk na světě přes Velkou Čínskou zeď bez použití motoru. Pokus o přeskok zdi na BMX skončil v roce 2002 smrtí skokana. Pro Dannyho byla zbudována rampa o výšce čtyřicet metrů, s gapem o šířce až dvacet sedm metrů a se závěrečným raidusem o výšce přes devět metrů. Rampu stavělo šedesát lidí v teplotách blížícím se čtyřiceti stupňům a celá stavba vyšla na půl milionu dolarů. Danny ale po svém prvním pokusu končí v péči lékařů, protože přistál až příliš tvrdě na rameno a kotník. Tato "drobná" překážka mu ale druhý den nevadí v přeskočení Zdi. Danny zeď zdolává v devadesáti kilometrové rychlosti bs methodem 360° . Danny se pokoušel i o překonání výškového rekordu, ale ani jeden z pokusů neustál, přitom v rekordní výšce už byl. Po konci celé show dostává od čínského ministra kultury na památku malý kousek Čínské Zdi.
Nikdo v současné době netuší co bude dál. Ale ať to bude cokoli, nic malého to rozhodně nebude. Přátelé Danny Waye už jsou poučeni o tom, že musí brát Dannyho nápady vážně a rozhodně se jim nesmějí smát. Rob Dyrdek popisuje tuto situaci slovy: "Kdyby za mnou Danny přišel s nápadem, že přeskočí Velký Kaňon v Coloradu, tak bych mu na to řekl jen - Oukej a kdy na to jdeme?".
Obrázek se po kliknutí zvětší
Danny Way - air.
Obrázek se po kliknutí zvětší
Danny Way - fs tailslide.
Obrázek se po kliknutí zvětší
Danny Way - rekordní method air.



╔>..::○AC Sparta Praha 2

28. dubna 2007 v 15:12 | Slacker |  ╔>..::○Fotbal
16. listopadu 1893 Založení klubu
V závěru roku 1893 několik mladých lidí obklopující bratrskou trojici Václava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo nápad založit sportovní klub. Již 16. listopadu byly na ustavující schůzi schváleny klubové stanovy a o měsíc později, 17. prosince, se uskutečnila první valná hromada. Jen nedlouho poté Athletic club Sparta přešel k tříbarevné vlajce: modrá byla symbolem Evropy, červená královského města a důvody žluté barvy se nedochovaly.
zakládací listina 1zakládací listina 2zakládací listina 3zakládací listina 4 1896
Historické názvy klubu
RokNázev
27. 12. 1993
AC Sparta Praha fotbal a.s.
16. 1. 1991
AC Sparta Praha
3. 2. 1990
TJ Sparta Praha
26. 2. 1965
TJ Sparta ČKD Praha
23. 2. 1953
TJ Spartak Praha Sokolovo
22. 2. 1951
Sparta ČKD Sokolovo
14. 7. 1949
Sokol Bratrství Sparta
31. 3. 1948
Athletic Club Sparta Bubeneč
9. 8. 1894
Athletic Club Sparta
16. 11. 1893
Athletic Club Královské Vinohrad
Tým: A tým
Tým: A tým
Horní řada zleva:
Tomáš Stránský (masér), Ludovic Sylvestre, Tomáš Řepka, Václav Drobný, Libor Došek, Luboš Hušek, Jan Šimák, Radoslav Zabavník, Vít Zelenka (fyzioterapeut)
Prostřední řada zleva: David Simon (vedoucí mužstva), Jan Stejskal (trenér brankářů), Daniel Kolář, Pavel Horváth, Jiří Homola, Tomáš Grigar, Michal Kadlec, Tomáš Kóňa, Miroslav Slepička, Marek Jungr, Zdeněk Pospěch, Jiří Novák (kustod), Václav Čermák (lékař)
Dolní řada zleva: Lukáš Zich, Miroslav Matušovič, Tomáš Jun, Tomáš Sivok, Horst Siegl (asistent trenéra), Michal Bílek (trenér), Zdenko Frťala (asistent trenéra), Jan Rezek, Mauro Lustrinelli, Karol Kisel, Jaromír Blažek
heh zkurvysyni

╔>..::○AC Sparta Praha

28. dubna 2007 v 15:07 | Slacker |  ╔>..::○Fotbal

TOYOTA ARENA:Technické parametry hřiště

  • rozměr hrací plochy 105x68 m splňuje předpis UEFA pro všechny jejich finálové zápasy a doporučený rozměr pro všechny stadiony, kde se mohou hrát zápasy UEFA a FIFA,
  • vzdálenost pomezních a brankových čar k technickému prostoru je 5 m,
  • kolem celého hřiště je osazeno bezpečnostní oplocení proti vniknutí diváků na hrací plochu v předepsané výšce,vzdálenost otočných reklamních panelů je v souladu s předpisem UEFA,
  • Kapacita stadionu

    • kapacita diváckých tribun: 20.374
    • z toho: kryté tribuny: 8.111
    • nekryté tribuny: 9.816
    • hlavní tribuna: 2.447
    • média (tisk a TV) na novinářské lávce: 80
    • kapacita VIP sekcí: 400
    • celková kapacita: 20.854

AC Sparta Praha fotbal, a. s.

AC Sparta Praha je dlouhodobě nejvýznamnějším a na sportovním poli nejúspěšnějším klubem českého fotbalu. Za více než 110 let své existence zaznamenal úspěchy v domácích soutěžích, stejně jako i na mezinárodní fotbalové scéně. V novodobé historii České republiky patří Spartě jednoznačné prvenství v umístění v domácí ligové soutěži (8 titulů mistra České republiky), pravidelně také reprezentuje český fotbal v soutěžích UEFA (UEFA Champions League a UEFA Cup), ve kterých také dosáhla řady úspěchů. V sezoně 2004/2005 AC Sparta Praha získala již 33. titul mistra české ligy. V ročníku 2005/2006 vyhráli sparťané Pohár ČMFS.
Vlastníkem klubu je finanční skupina J&T.
Rok založení1893
Klubové barvymodrá žlutá červen

1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 Sparta - dodavatel reprezentace

Sparta povětšinou spolu se Slávií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začalo to už v roce 1934, kdy se stal Oldřich Nejedlý kanonýrem římského MS. O čtyři roky později se ve Francii zúčastnilo světového šampionátu sedm sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý. V roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek a Hašek a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani úspěch českého výběru na EURU v roce 1996 se neobešel bez zástupců Sparty. Stříbro z ME v Anglii přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě, a Pavel Novotný, do Sparty přišel o dva roky později. I další kvalifikace a vystoupení národního týmu na evropských šampionátech byla za účasti sparťanských hráčů. V roce 2000 pomáhali národnímu týmu na EURO v Belgii a Nizozemí sparťané Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a tehdy v reprezentačním týmu nepřehlédnutelný talent Tomáš Rosický. V pozdější éře národního týmu, vrcholící bronzovou medailí na EURO v Portugalsku v roce 2004, hráči AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na všech úspěších týmu. Petr Čech, Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschman, Jaroslav Blažek a Karel Poborský přispěli k tomu, že se český fotbal dokázal prezentovat mezi evropskou špičkou v té nejlepší kvalitě. V současnosti je Sparta jedním ze dvou domácích klubů, jejichž hráči oblékají národní dres. Samozřejmostí pak je i to, že Sparta je dodavatelem reprezentantů do národních výběrů mladších věkových kategorií.
Andrej Kvašňák

1997-2005 Účinkování v UEFA Champions League

Od roku 1997 patří Sparta k pravidelným účastníkům UEFA Champions League, nejprestižnější evropské klubové soutěže. Výjimkou byl jen ročník 1998-1999, v němž se sparťané neprokousali přes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovém rozstřelu Dynamu Kyjev. Následující tři ročníky ale Sparta každým rokem do Champions League postoupila, v ročnících 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinálové fáze. V prvním případě pod vedením trenéra Ivana Haška navíc vyhrála základní skupinu, v osmifinálové skupině pak byla třetí. Nad její síly byla tehdy FC Barcelona, která se v témže roce dostala až do semifinále Champions League. V sezoně 2001-2002 se Sparta dokonce v průběhu soutěže potkala s oběma pozdějšími vítězi obou evropských pohárových soutěží. Pozdější vítěz Poháru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupině UEFA Champions League dvakrát se Spartou prohrál, a proto se dostal do soutěže, v níž nakonec uspěl. V osmifinále pak český mistr okusil sílu Realu Madrid. V sezoně 2002-2003 se Spartě nepodařilo kvalifikovat do základní skupiny, když byla ve 3. předkole vyřazena belgickým Genkem. V sezoně 2003-2004 Sparta poznala sílu dvou italských gigantů, s nimiž svedla vyrovnané partie. Nejprve vítěznou s římským Laziem v základní skupině a poté s milánským AC, přes který se jí nepodařilo dostat do čtvrtfinále. Vystoupení v základní skupině sezony 2004-2005 se Spartě vůbec nevydařilo. S Manchesterem United sehrála sice ve vyprodané Toyota Areně vyrovnaný zápas, ostatní zápasy ale prohrála a skončila na posledním místě.
1997 - 19983. místo v základní skupině (soupeři - Dortmund, Parma, Galatasaray)
1998 - 1999vyřazení v kvalifikaci s Dynamem Kyjev
1999 - 20001. místo v základní skupině (Bordeaux, Tillburg, Spartak Moskva)

3. místo v osmifinálové skupině (Barcelona, Porto, Hertha Berlín)
2000 - 20014. místo v základní skupině (Arsenal, Lazio, Doněck)
2001 - 20022. místo v základní skupině (Bayern, Feyenoord, Spartak Moskva)

3. místo v osmifinálové skupině (Real, Panathinaikos, Porto)
2002 - 2003vyřazení ve 3. předkole kvalifikace s KRC Genk
2003 - 20042. místo v základní skupině (Chelsea, Lazio, Besiktas)

vyřazení v osmifinále s AC Milán
2004 - 20054. místo v základní skupině (Manchester, Lyon, Fenerbahce)

1992-1993 Nultý ročník Ligy mistrů

Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla Sparta řady pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku Ligy mistrů v ročníku 1992-1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval do finále jen vítěz, Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším týmem Evropy. V ročníku 1997-1998 i o dva roky později postoupila Sparta mezi nejlepších šestnáct týmů starého kontinentu.

1983 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů

Až počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou opět pocit opojné slávy. Přináší ho zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V letech 1983-1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA. Počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace hráčů v čele se Sieglem, Horňákem, Němečkem, ale třeba i Frýdkem, Němcem či Koubou.

1975 Černý rok klubu, první a poslední sestup

Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby jediným klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadion a do ochozů se vrátila příslovečná letenská radost.
rok 1983rok 1984

1965, 1967 Návrat na výsluní

Na legendy Kvašňáka, Tichého, Maška a dalších dodnes vzpomíná řada pamětníků. V těch letech chodilo na Spartu také nejvíce fanoušků, protože na tehdejší stadion se vtěsnalo na čtyři desítky tisícovek fanoušků. Na MS v roce 1962 v Chile byli u zisku stříbrných medailí všichni tři jmenovaní hrdinové.
tým v roce 1965tým v roce 1966tým v roce 1967

1954 Jedenáctileté čekání na titul

Slavná období se střídala s roky, kdy fanoušci na zisk mistrovského titulu pouze nostalgicky vzpomínali. Po velkých socialistických změnách, které více než úspěchy přinášely časté změny názvu klubu, byl titul v roce 1954 na delší čas poslední. Až velká éra Kvašňákova týmu v šedesátých letech připomněla nejslavnější klubové časy.
tým v roce 1963

1927, 1935, 1964 Úspěchy ve Středoevropském poháru

Památkou na první velmi slavné období klubové historie jsou především dvě výhry ve Středoevropském poháru, který měl ve dvacátých a třicátých letech obdobný význam jako dnes Liga mistrů. Sparta se nesmazatelně zapsala do jeho historie třemi výhrami. Po triumfech v roce 1927 a 1935 přišel poslední až v roce 1964, tehdy však už význam poháru pomalu klesal ve světle jiných evropských pohárů.
tým v roce 1935

1919 Období "Železné Sparty"

Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Payer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přicházejí jména neméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel letenským dresem mezi třemi brankářskými tyčemi také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.
tým v roce 1916tým v roce 1918tým v roce 1922

1906 Poprvé v rudých dresech

V nejranější klubové historii nastupovali fotbalisté v černých dresech s velkým "S" na přední části. Na dva roky sparťané vzali zavděk černobílými pruhovanými dresy, ke kterým se jako k rezervní sadě na dvě sezony vrátili v roce 1996. V roce 1906 si však tehdejší člen výboru JUDr. Petřík vyhlédl v Anglii rudé dresy slavného londýnského Arsenalu a jednu sadu přivezl do Prahy. Nevěděl, že tím založí jednu z největších klubových tradic. K rudým dresům sparťané nosí bílé trenýrky a černé stulpny.
tým v roce 1905tým v roce 1909

╔>..::○Sk8 značky

28. dubna 2007 v 14:36 | Slacker

╔>..::○Historie skateboardingu

28. dubna 2007 v 14:21 | Slacker
V polovině sedmdesátých let začínají i k nám pronikat zprávy o skateboardingu, sportu, který zachvátil Ameriku a šíří se i do Evropy. První nadšenci u nás si vyrábějí skateboardy sami s použitím kolečkových bruslí, ti šťastnější, s kontakty v západní části světa, získávají kvalitnější, průmyslově vyráběné nářadí.
Skaterů u nás přibývá. Už v roce 1978 se konají první závody v Praze a v Karlových Varech. Informace o pravidlech jsou minimální, a tak se tvoří pravidla vlastní. Slalom speciál, slalom obří, skok daleký a vysoký. Šikovné české ruce podomácku vyrábějí stále kvalitnější a kvalitnější prkna, desky z laminátů, podvozky odlévané do pískových forem, jen kolečka musí být originální, proto je jejich cena vysoká.
Postupně přibývají zájemci o skateboarding i v dalších městech, Plzni, Poličce a jinde. Podmínky dovolují pořádat stále více závodů a tak se utvoří seriál Československého poháru a na závěr sezóny Mistrovství republiky. Jednotlivé kluby koordinují svou činnost a svému spolku říkají Československá skateboardová asociace.
V roce 1981 se v Praze na Strahově staví první kovová "U" rampa. Vzniká kuriózní situace: veškeré skejtové dění u nás se soustředilo pouze do Čech, ale jediný člověk, který pravidelně korespondoval se špičkovými americkými firmami, byl Petr Kiss z Bratislavy. Také díky Petrovi vycestoval roku 1985 náš reprezentant Luděk Váša na Mistrovství světa, které se konalo při příležitosti světové výstavy Expo v kanadském Vancouveru. Jaké potom bylo naše nadšení, když Luděk přivezl mistrovský titul.

Skateboarding, do té doby odsouzený jako propagace Ameriky, dostal konečně více prostoru. Publicita ve sdělovacích prostředcích, více zájemců, lepší podmínky.
Nejvýznamnější zlom však nastal v roce 1986. Na závody do Brna tehdy přijeli představitelé evropské špičky Shane Rouse z Velké Británie (freestyle) a Claus Grabke z Německa ("U" rampa, streetstyle). A teprve tehdy jsme na vlastní oči viděli, co to ve skutečnosti skateboarding je. Rychle se u nás rozvíjí streetsyle, freestyle i "U" rampa. Stavějí se pro nás dosud neznámé překážky. Radikálně se mění tvary prken, rozměry podvozků, průměry kol. Postupně zaniká skok daleký, mění se pravidla slalomů v souladu s pravidly evropskými. Co platilo včera, je pryč, co bude zítra, nikdo neví, ale všichni se na to těší.
Rok 1987. Prachatice, Summercamp. 120 nadšenců se sjelo do jihočeského města, aby společně skejtovali, veselili se a sdělovali si nové poznatky. Určitě nejvíc jsme získali od amerického profesionála, který si k nám odskočil z turné po západní Evropě, Marka Gonzalese. Další publicita, další skateři.
Zájem o skateboarding je již takový, že se v roce 1988 rozhodne skupina nadšenců pořádat v Praze Mistrovství Evropy. Závody ne ledajaké - v největší hale, která je k dispozici (Sportovní hala na pražském Výstavišti), za účasti těch nejlepších z Evropy. Přímý přenos v televizi, záznam jde do mnoha světových center.
Závody mají obrovský úspěch. Se skatery se roztrhl pytel. Skateboardkluby vznikají i v těch nejmenších městech. Přibývá i materiál. Už nikoho nenapadne vyřezávat desku ze staré skříně.
1989. Revoluce. Koncem listopadu se konají halové závody v Hradci Králové. Skateři se mezi prvními přidávají na stranu studentů, za okny stadiónu ještě nezačaly demonstrace. V této době je předseda Československé skateboardové asociace Martin Kopecký zvolen prezidentem Evropské skateboardové asociace. Vznikají první firmy prodávající kvalitní skateboardové zboží. Československá skateboardová asociace je ustanovena jako oficiální organizace. Koná se oficiální Československý pohár a oficiální Mistrovství Československa. Přibývají kluby i na Slovensku. První firmy začínají vyrábět špičkový materiál i u nás. Skejtují všichni a všude.

╔>..::○HC Sparta Praha

28. dubna 2007 v 12:31 | Slacker |  ╔>..::○Hokej

Historie T-mobile areny

V r. 1907 byl postaven "Strojnický palác" ve Stromovce v Praze, kde se konaly výstavy a veletrhy. Tato tradice se konala i za první republiky pod názvem "Pražské vzorkové veletrhy", jež měly velký mezinárodní význam a konaly se každý rok.
Po skončení druhé světové války v květnu 1945 se veletrhy konaly ještě v r. 1946 a 1947. Poté byly přestěhovány do Brna. V Praze na "Výstavišti" zely prázdnotou velké budovy, které léta nebyly využity.
Usnesení vlády ze dne 2.12.1952 k rozvoji tělesné výchovy a sportu nově ustanovenému "Státnímu výboru pro tělovýchovu a sport" bylo uloženo zajistit projektovou a rozpočtovou dokumentaci a připravenost úprav "Strojnického paláce" na Starém Výstavišti v Praze, kde se také započalo s výstavbou a přestavbou.
V r. 1954 byly práce na Sportovní hale přerušeny, a to vzhledem k velkým finančním nákladům.
Teprve na podzim r. 1958 byly práce znovu zahájeny a realizovány poslední navržené varianty k rekonstrukci ocelové konstrukce původní haly s využitím 6ti rámových sloupů starého objektu, aby tak bylo dosaženo vysoké technické úrovně a využití dosavadních investic.
Původní objekt se skládal ze tří lodí, z nichž prostřední loď pro ledovou plochu byla nejvhodnější, neb měla rozměry 60 x 96 metrů, a výšku 28 metrů. Osvětlovací most se stal součástí nové haly o váze 30 tun. Konstrukci navrhl ing. Holubec z podniku AVIA Letňany.
Poprvé byla sportovní hala ČSTV otevřena 7. března 1962 pro lední revue čs. krasobruslařského souboru. Dne 14. Března 1962 již probíhalo v hale Mistrovství světa v krasobruslení. Poté již ve Sportovní hale probíhala hokejová utkání Sparty, která hrála I. ligu a v hale byla již nastěhována.

Hlediště ve Sportovní hale má kapacitu 14.080 míst k sezení. Na r. 1978 bylo Československo pověřeno Mezinárodní federací, uspořádáním Mistrovství světa v ledním hokeji. Podmínkou však byly dvě ledové plochy, vzájemně propojené.
Čs. Svaz ledního hokeje, ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy začal stavět druhou ledovou plochu propojenou se Sportovní halou tunelem. Čs. svaz ledního hokeje měl v té době své kanceláře na ČSTV, jež sídlilo v Praze 1, Na Poříčí 12.
Aby Čs. svaz ledního hokeje nebyl organizačně odříznut od Mistrovství světa, vybudoval kanceláře přistavěné ke Sportovní hale, kde nyní úřaduje nejen Český Svaz Ledního Hokeje, ale i Sparta. Současně byla postavena i restaurace.
SPARTA byla ve Sportovní hale v podnájmu za souhlasu ČSTV, dle smlouvy uzavřené mezi Spartou a Sportovní halou. Problém byl v tom, že se často stávalo, že Sportovní hala byla často vyblokována pro atraktivní podnik, který přinášel zisk ČSTV.
A tak se stalo, že Sparta musela hráti svá ligová utkání na Štvanici, včetně tréninků (než byla druhá ledová plocha). Tato situace postihla i mládežnická družstva, která dojížděla v Praze na Štvanici, Nikolajku, ale i mimo Prahu, a to do Popovic, Kralup a Mělníka.
V r. 1990 již Sparta mohla jednat s Magistrátem Hl. M. Prahy a po řadě setkáních se hokejová Sparta konečně dočkala a od Magistrátu dostala Sportovní halu do užívání na dobu 30 let. Po dlouhých letech tak Sparta získala opravdu své domácí prostředí, ve kterém bude usilovat o dobrou reprezentaci hl. m. Prahy. Sparta také investuje nemálé částky do vylepšení stávajícího stavu Sportovní haly, protože chce, aby se diváci, kteří sem přicházejí za sportem i za kulturou cítili dobře.

Historie klubu: Stručný přehled:Základní údaje

Rok založení: 1903 jako klub bandy hokeje, 1909 založen hokejový klub
Názvy: 1903 - AC Sparta Praha, 1948 - Sokol Sparta Bubeneč, 1949 - ZSJ Bratrství Sparta Praha, 1951 - ZSJ Sparta ČKD Sokolovo Praha, 1952 - TJ Spartak Praha Sokolovo, 1965 - TJ Sparta ČKD Praha, 1990 - HC Sparta Praha
Největší úspěchy: mistr republiky v sezónách 1952-1953, 1953-1954, 1989-1990, 1992-93, 1999-2000, 2001-02 a 2005-2006, vítězství na Spengler Cupu 1962, 1963, 2. místo na Spengler Cupu 2004, 2. místo v Evropské lize 2000
Nejvyšší soutěž: od založení ligy 1936 až do roku 1950, od roku 1951
Klubové barvy: modrá, žlutá, červená a rudá

Historie klubu v kostce

Hokejový klub Sparta Praha je jedním z nejúspěšnějších a nejznámějších hokejových klubů v historii československého>, resp. českého ledního hokeje. Vznikl roku 1893 pod názvem AC Královské Vinohrady. Před sto lety žilo Království české ve znamení návratu antické kultury, a tak již o rok později se v názvu objevuje slovo SPARTA. Přestože název klubu musel být v minulosti často měněn, Sparta v názvu setrvává více jak sto let. Kanadský hokej v dnešní podobě se začal hrát roku 1909 a od té doby patří klub, který stál u zrodu celostátní ligy, k jejím nejčastějším účastníkům.
Největších úspěchů dosáhla Sparta v poválečných letech, kdy získala pod názvem Spartak Sokolovo hned dva tituly Mistra ligy za sebou v sezónách 1952/53 a 1953/54.
Druhou etapu úspěchů zaznamenala v nedávné minulosti, kdy získala titul v sezóně 1989/90 a následně hned další, kterým oslavila 100 let vzniku v sezóně 1992/93. Dalším úspěchem, vedle dvou třetích míst v ročnících 1995/96 a 1996/97 byla účast HC Sparta Praha ve finálové skupině Evropské ligy 1996/97.
Svou kvalitu potvrdila v extralize po několika smolnějších sezonách v ročníku 1999/00, kdy se po sedmi letech radovala z celkově už pátého prvenství. Navíc se jí v témže roce podařilo znovu probojovat do Top Four Final Evropské ligy a získala pro český hokej zatím nejlepší, druhé místo. Fakt, že Sparta patří na samotnou špičku české ligy potvrzovala od poloviny devadesátých let pravidelným postupem až do semifinále. V roce 2002 si dokonce došla pro další titul, stejně tak i roce 2006.

Současnost
HC Sparta Praha nyní patří ke stálým účastníkům v bojích o nejvyšší mety a je pravidelným účastníkem závěrečných bojů play-off. Každoročně sehrávají hokejisté vysoký počet utkání na domácím ledě, což vede k neustálému zviditelňování a propagaci klubu. Svá domácí utkání hrají hokejisté v T-Mobile Areně, která je druhým největším sportovním stadionem v České republice s kapacitou necelých 14.000 diváků.

Historie klubu: Historie dresů

První fotografie hokejového týmu Sparty z roku 1907 ukazuje průkopnické bandy hokejisty v pruhovaných červeno-bílých dresech. V té době se o hokejových dresech hovořit rozhodně nedalo, naopak nouze fotbalových i hokejových celků té doby způsobila, že hokejisté vzali rádi za vděk jakýmkoli jednotícím oblečením. Od roku 1906 fotbalisté začali oblékat dresy rudé a jejich předchozí pruhované tak "vyfasovali" hokejisté. Právě s nimi jsou zvěčněni na prvních fotografiích. Ještě před fotbalisty Sparty však tuto pruhovanou kombinaci nosili kopálisté Unionu Praha, až po jeho zániku je oblékla Sparta!

První dresy hokejové Sparty - červeno-bílé pruhy
Postupně však i hokejisté AC Sparta Praha přijali barvy svých fotbalových "bratrů". Hrávalo se přímo ve fotbalových tričkách, rudých s bílým límečkem či šněrováním. Legenda praví, že člen sparťanského výboru obchodník Petřík přivezl ony rudé košilky z Anglie poté, co shlédl skvělé představení Arsenalu Londýn a v jeho barvách se zhlédl. Zdá se, že tato legenda vznikla až později, když Arsenal sehrál skvělý zápas v Praze v rudém. V roce 1906 však dle znalců hrával tento anglický celek v zeleno-žluté kombinaci.

Rudé dresy, původně fotbalové Sparty
Buď jak buď, Sparta byla od těch dob rudá, fotbalová i hokejová. Móda fotbalových dresů při hokeji se postupně přiklonila spíše k tenisovým svetrům, ale zbarvení zůstávalo. Až v polovině dvacátých let se hokejisté konečně oblékli do prvních opravdových čistě hokejových dresů. A právě na tyhle úplně první hokejové dresy Sparty navázal dres Sparty v roce 2006. Po více než 70 letech se na rudém dresu znovu skvěje bílé písmeno "S", tak jako ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Rudé dresy, původně tenisové svetry
Od té doby Sparta vystřídala všemožné barvy, přičemž některé fanoušky doslova šokovaly. Žluto-červené vodorovné pruhy s modrou spojovací linií ještě odkazovaly k tradiční trikolóře (kterou na dresech z roku 2006 také naleznete). Co však měly znamenat tmavě zelené dresy se žlutým "S" nebo další kreace z padesátých let, to zůstává dodnes záhadou. Je vůbec div, že si Sparta zachovala alespoň červenou barvu, jiná mužstva dopadla hůře.

První skutečné hokejové dresy, rudé svetry s bílým "S"

╔>..::○Historie

28. dubna 2007 v 10:59 | Slacker |  ╔>..::○Linkin Park
Počátky kapely Linkin Park se datují okolo roku 1996, kdy se na škole seznámil Mike Shinoda s budoucím kytaristou Bradem Delsonem, se kterým chtěl později založit kapelu. Problém byl ale v odlišnosti jejich hudebních stylů, Brad poslouchá především Trash-metal a Mike byl v té době v zajetí hiphopové kultury. Jejich sny pomohlo uskutečnit společné vystoupení kapel Anthrax a Public Enemy, kdy pochopili, že lze skloubit i zcela odlišné hudební směry. K Mikeovi a Bradovi se postupně přidali Rob, Joe, Pheonix a Mark a vytvořili kapelu s názvem Xero. Mark kapelu opustil v době, kdy se přejmenovala na Hybrid Theory, stále však zůstal jejich dobrým přítelem a nyní pracuje jako manažer.
Jako poslední se k Hybrid Theory přidal Chester. Skupina dlouho nemohla najít vhodného zpěváka, vokály tedy obstarával Mike. Jednoho dne, zrovna když probíhala Chazzova oslava narozenin, zavolal Chester Mikeovi, pustil mu do telefonu jednu z demo-nahrávek Hybrid Theory a do toho zpíval své vokály. Mike tím byl nadšen a přizval Chestera ke spolupráci. Tak se začalo tvořit jejich debutové album, ze kterého se vyčlenilo Hybrid Theory a Hybrid Theory EP.
Kapela uzavřela kontrakt s vydavatelským gigantem Warner Bros. S vydáním jejich alba souvisela i změna názvu. Skupina se jménem Hybrid Theory již existovala, původně chtěli změnit název na Lincoln Park (sami říkají: "Lincolnův park je v každém větším městě v USA a proto, když koncertujeme, můžeme říkat, že se naše kapela jmenuje podle jejich parku. Jsme tak fanouškům blíže."), ale internetová adresa "www.lincolnpark.com" již byla obsazená, tak trochu pozměnili název na Linkin Park, výslovnost je podobná. Debutové album dostalo název Hybrid Theory a v prodeji bylo od 24. října 2000. Jeho úspěch byl opravdu nečekaný a nesl s sebou opravdu hodně ocenění.
30. července 2002 se dostalo na pulty nové album s názvem Reanimation, které obsahuje remixy songů z Hybrid Theory, Hybrid Theory EP a remixy nealbových písniček. Na vzniku tohoto alba se podílely proslulé špičky hip-hopové scény.
Je 24. března 2003 a Linkin Park vydávají své v pořadí třetí album, s názvem Meteora. Jejich popularita markantně stoupá a fanoušci se rozšiřují do stále nižší věkové kategorie. Meteora doslova bourá žebříčky hitparád a nekompromisně obsazuje první příčky. 17. listopadu 2003 se k fanouškům dostává záznam koncertu v Texasu z amerického turné "Summer Sanitarium Tour" v podobě CD a DVD s názvem Live in Texas.
Na konci listopadu, přesně 29.11.2004, se na pulty obchodů dostává další dvou diskové album Linkin Park. Není to však řadové album, ale nosič, který obsahuje remixy nahrávek od LP a rappera Jay-Z. K tradičnímu CD je přibaleno i DVD, které zachycuje průběh tvorby ve studiu a hlavně pak koncert v klubu Roxy Theater.
Skoro rok poté se dostala na veřejnost oficiální zpráva od Phoenixe o novém albu, které LP chystají, a které by mělo vyjít někdy v půlce roku 2006.
Ke konci roku 2005 si ještě Mike Shinoda střihl malou bokovku: své sólové album The Rising Tied pod pseudonymem Fort Minor.